Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).
Hlavní obrázek místa
Drahanovice - kostel sv. Jakuba Většího
© Ivo Rozehnal, 05/2012
Obec Drahanovice se nachází pod severními svahy hory Velký Kosíř. Jedná se o velmi starou sídelní lokalitu, kdy zde stávala významná středověká tvrz (dnes přístupná). Naproti ní stojí v zástavbě kostel sv. Jakuba Většího. Jedná se o státem chráněnou kulturní památku. V obci lze nalézt i kdysi vyhlášený cukrovar, zajímavý je též i zdejší potok Zlatá stružka (název nese po rýžování zlatinek v období středověku). V okolí se nalézají pěkné lesy, lázně Slatinice, zámky v Náměšti na Hané, Čechách pod Kosířem, keltská svatyně Ludéřov, hradiště Rmýz, ale i nedaleká Olomouc s nepřeberným množstvím památek. Bohužel přes historickou hodnotu obce zde nevede žádná značená turistická trasa. Spojení zajišťuje železniční trať Senice na Hané – Kostelec na Hané.
Ivo Rozehnal, 20.5. 2012
historie

Již při pohledu na obec Drahanovice, ležící pod Kosířem, se vyjímají dvě starodávné stavby – první je zdejší tvrz a druhou starobylý kostel sv. Jakuba Staršího. Farnost byla podle místní kroniky založena v roce 1341, ale je mnohem starší. Zdejší barokní kostel, který vznikl přestavbou středověké kaple, má původní kněžiště a klenbu z kamene, přístavbu tvoří chrámová loď a boční kaple. Půdorys svatostánku tvoří kříž. Hradní kaple byla přestavěna na větší kostel roku 1742. V roce 1799 byl kostel po požáru opraven a bylo zvýšeno obvodní zdivo. V 19. století byla přistavěna kaple na jižní straně kněžiště. Na severní straně vedle kostela byla vestavěna do kostelní ohradní zdi hranolovitá věž zvonice (16. století). Ta ukrývá tři zvony – vážící 100, 250 a 500 kg. Zvonice byla stavebně upravovaná v 18. a 20. stol. Nejcennější a nejzajímavější je soubor zdejších náhrobníků z pískovce, které jsou umístěny na vnější venkovní straně…  číst dále

Ivo Rozehnal - zdroj web farnosti Drahanovice /2012, E. Horáková - zdroj Umělecké památky Moravy a Slezska I., Bohumil Samek, nakl. Academia r. 1994, 20.5. 2012

Další texty historie
Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL), Drahanovice

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Kontaktní informace
Tel: 585 954 313
http://www.farnostdrahanovice.estranky.cz/
fadrahanovice@ado.cz
Základní informace místa
ID místa: 10841
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.9.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama