
Jen doplnim predesle prispevky - rozcestim ve tvaru Y se mysli rozdvojka mezi cestou do lesa (napravo) a cestou dal do kopce po louce a podel hranice prostoru. Dejte se tedy vpravo a jdete po uslapane pesine stale rovne (tj. tam kam vas cesticka povede :). Hrad pred vami brzy vystoupi z terenu po vasi prave strane - poznate podle prikopů - sijovym prikopem ostatne cesta prochazi kolem hradu. Hodne stesti!
Hrad zaujímal polohu na mírné ostrožně nad soutokem dvou potoků na okraji Drahanské vrchoviny. Archeologický průzkum byl na lokalitě prováděn v letech 1898-1938. Ostrožna je přerušena dvěma příkopy o šíři 18 a 25 m. Mezi příkopy se nacházelo hradní jádro obdélníkového tvaru o rozměrech 54 x 31 m. Kamenná zástavba využila celý prostor obvodu. Nádvoří bylo asi 8m široké. Vstup byl po mostě z předhradí v jihovýchodním průčelí. Nechybělo ani rozsáhlé sklepení. V severozápadním křídle se nacházela kaple s polygonálním závěrem. Předhradí bylo asi 35 m široké, ale cca 120 m dlouhé. Bylo rozděleno na 2-3 části. Bylo též postaveno z kamene, což nakonec vedlo k dobovému označování objektu na dva hrady. Západní část byla opevněna parkánem.
Hrad Melice, dříve Mejlice, postavil olomoucký biskup Jan Volek, nemanželský syn krále Václava II. Poprvé se připomíná v listinách roku 1339, kdy byl již hrad postaven. Purkrabím se uvádí jistý Beneš z Mejlic. Hrad měl za úkol nahradit již nevyhovující sídlo v nedaleké Pustiměři. Hrad byl na tehdejší dobu luxusním sídlem, bohužel částečně na úkor opevnění. Nechyběla zde ani hradní kaple, kterou však dostavěl až Volkův nástupce, Jan Očko z Vlašimi. Interiéry byly velmi reprezentativní, což prokázal archeologický výzkum. Bylo objeveno jak románské ostění (pravděpodobně z hradu Pustiměř), tak velké množství polévaných kachlů, snad z Podunají. Byla nalezena i honosná kachlová kamna. Zajímavostí hradu se stalo jeho předhradí. To pro nezvyklé vybudování z kamene, se v písemných pramenech začalo uvádět jako samostatný hrad. Vznikl tak u nás nezvyklý dvojhrad - Horní a Dolní Mejlice. Osudným se pro Mejlice stalo 15. století – válka mezi… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.