Melice

Hrad pred vami brzy vystoupi z terenu po vasi prave strane - poznate podle prikopů - sijovym prikopem ostatne cesta prochazi kolem hradu. Hodne stesti!.

Info na - http://www.vojujezd-brezina.cz/index.asp - viz: Nová polyfunkční mapa vojenského újezdu Březina.

Mezi příkopy se nacházelo hradní jádro obdélníkového tvaru o rozměrech 54 x 31 m. Kamenná zástavba využila celý prostor obvodu. Nádvoří bylo asi 8m široké. Vstup byl po mostě z předhradí v jihovýchodním průčelí. Nechybělo ani rozsáhlé sklepení. V severozápadním křídle se nacházela kaple s polygonálním závěrem. Předhradí bylo asi 35 m široké, ale cca 120 m dlouhé. Bylo rozděleno na 2-3 části. Bylo též postaveno z kamene, což nakonec vedlo k dobovému označování objektu na dva hrady. Západní část byla opevněna parkánem.

Hrad měl za úkol nahradit již nevyhovující sídlo v nedaleké Pustiměři. Hrad byl na tehdejší dobu luxusním sídlem, bohužel částečně na úkor opevnění. Nechyběla zde ani hradní kaple, kterou však dostavěl až Volkův nástupce, Jan Očko z Vlašimi. Interiéry byly velmi reprezentativní, což prokázal archeologický výzkum. Bylo objeveno jak románské ostění (pravděpodobně z hradu Pustiměř), tak velké množství polévaných kachlů, snad z Podunají. Byla nalezena i honosná kachlová kamna. Zajímavostí hradu se stalo jeho předhradí. To pro nezvyklé vybudování z kamene, se v písemných pramenech začalo uvádět jako samostatný hrad. Vznikl tak u nás nezvyklý dvojhrad - Horní a Dolní Mejlice. Osudným se pro Mejlice stalo 15. století – válka mezi markrabaty Prokopem a Joštem vedla k zastavení biskupského hradu a následné husitské války osud zpečetily. Roku 1423 byl hrad husity dobyt a zbořen. Stejně dopadla i stejnojmenná ves, která je připomínána Jindřichem Zdíkem již v roce 1141. Hrad se již obnovy nedočkal, správní centrum biskupských statků bylo nakonec přeneseno do nedalekého Vyškova.