
Mohyla bitvy u Tovačova za prusko-rakouské války r. 1866, leží při silnici směrem na Olomouc, západně od Hradeckého rybníka. Jedná se o stavbu s mramorovými deskami. Na čelní straně je napsáno 288 jmen padlých vojáků, dnes však obtížně čitelných.
pruský pluk. Bitva skončila porážkou rakouských vojsk a ústupem k Přerovu. Po bitvě Prusové vystavili v Prostějově 17 děl, které každé táhlo šest koní. Zajímavostí je, že vyfocené trofeje jsou nejstaršími fotografiemi Prostějova. V bitvě u Tovačova padlo na 300 vojáků. O porážce Rakušanů u Tovačova rozhodla hlavně výzbroj a zvolená taktika. Zastaralé pušky nabíjené zezadu, se nevyrovnaly pruským jehlovkám, byl tu zvolen i nevhodný bodákový útok a k porážce přispěly i křiklavé bílé uniformy..
1996. Poblíž místa, kde tato polní cesta překračuje potok Splavská stojí pomník pruského majora Eduarda von Behr – jehlancový pískovcový obelisk se čtyřmi pilíři v nárožích a textem v češtině a němčině „Na těchto místech / padl / dne 15. července 1866 / král. pruský major / Eduard z Behru / 44. pěšího pluku. Major Behr podle pamětníků údajně padl až po bitvě výstřelem do té doby omráčeného rakouského vojína. Před domem č.p. 303 stojí železný kříž s těžko čitelným nápisem, který měl znít „V Pánu tuto odpočívají / chrabří vojíni / c. k. 71 pěšího pluku / v bitvě padlí / dne 15. července 1866.“
U zdi hospodářského stavení mlýna stojí železný kříž s těžko čitelným nápisem na hrobě rakouského důstojníka. Poslední památkou je 140 cm vysoký kamenný pomník na hrobě rakouského vojína na levém břehu Mlýnského potoka směrem k Annínu u hráze Skašovského rybníka s nápisem „Zde v Pánu / odpočívá / c. a k. rakouský / udatný vojín / za vlast padlý roku 1866. Památce jeho / budiž věčná sláva. / Pokoj prachu, duši milost.".