Mitrov

Mezi městysem Určice a dnešní obcí Alojzov, v místech mezi dnešní solární elektrárnou, která vyrostla na zavezené skládce, a rybníkem zvaný Kejda stávala ve středověku vesnice. Nesla název Mitrov, někdy se uvádělo též Mitrůvky či Mitrovice. Právě jména vnáší trošku nejasnosti, neboť není vyloučeno, že šlo o vesnice dvě. Tuto teorii obhajoval archeolog Janoušek (1938), za to archeolog Šrot (1986) se přiklání pouze k jedné vesnici. Zvláštností je umístění lokality na katastrální mapě z 19. stol., kdy je název "Mittrowe B." na místě vrchu Plánivá až u Dětkovic. Pomístní polní tratě "Velký Mitrov" (což spíše potvrzuje vesnice dvě) či "Mitrůvky a Mitrovky" jsou však známé po staletí a jsou přes 1 km severozápadněji.

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1386. Vesnice měla stávat na rozhraní katastrů dnešních obcí Určice a Alojzov. V místě, kde je dnes rybník Kejda, bývalo zanesené, asi 50 m dlouhé jezírko, které bývalo pozůstatkem tehdejšího rybníka. V lokalitě byly učiněny nálezy střepů keramiky. Ve zprávě z roku 1511 se uvádí jako ves pustá. Má se za to, že zanikla v období uherských válek ve 2. pol. 15. století. V 17. století zde již měl stávat les, který v lokalitě částečně zůstal. Vesnice patřila do majetku plumlovského panství.