Hostinec
© Pavel Vítek 10/2014
Stavba, která dala hostinci název, tedy žudr, patří k největším na Olomoucku. V tomto případě však nejde o žudr v pravém slova smyslu, neboť hanáckým žudrem se rozumí před stavení vystupující krytá předsíň, často vybavená lavicemi a stolem. Ústínský žudr je považován za napodobeninu krytých panských vjezdů na zámcích a měl i stejnou funkci při příjezdu klášterní vrchnosti, aby nebyla vystavena případné nepohodě, dešti a sněžení. Na zdi žudru umístěn erb, který připomíná klášterní vrchnost. Poslední rekonstrukcí prošel hostinec v letech 1992 až 1993.
První písemný doklad o obci pochází z roku 1078. Symbolem Ústína je zdejší žudr. Budova byla postavena koncem 1. poloviny 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce a od samého počátku se jednalo o hostinec, který se od počátku jmenoval „U labutě“. K vrchnostenským statkům kláštera Hradisko patřila až do jeho zrušení. Hospoda byla pronajímána různým pachtýřům, kteří byli povinni odebírat smlouvou předem stanovené množství piva a kořalky z vrchnostenského pivovaru a palírny. S hostincem je od samého počátku spojena jeho neodmyslitelná část, typická součást hanáckých staveb, tzv. žudr. Proto byl tento hostinec též někdy nazýván "U žudru".
|
Přihlášení |
