04 - Terénní nerovnost uprostřed lokality
© Ivo Rozehnal 07/2015
V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.
Hradiště Dubový kopec obchází kolem potoku Zlatá stružka zelená tur. značka z vrcholu Velkého Kosíře, kde je rozhledna, dále do Ludéřova. Zde je tvrz a nedaleko zbytky opevnění tzv. Keltská svatyně. V obci Drahanovice je zase tvrz Černá věž, v Čechách p. K. zámek, muzeum kočárů, ve Slatinicích lázně, v Náměšti na Hané zámek a všude nádherná příroda PP Velký Kosíř a PP Terezské údolí.
10.7. 2015
popis
Na místo hradiště se dostanete nejlépe od Lhoty pod Kosířem, kdy po esíčku na silnici asi po 100 m odbočíte vlevo na lesní cestu. Pokud byste chtěli využít druhou lesní cestu asi o 50 m dál, tak ta je dnes změněna a terén k lokalitě je velmi zarostlý. Takže první odbočka vlevo a pořád přímým směrem. Na mapách je uvedena asi po 50 m další lesní cesta vpravo, ale ta již neexistuje. Lesní cesta vás dovede na západní stranu hradiště. Při klesání se najednou ztrácí v porostu. Jistě předtím spatříte zajímavou terénní nerovnost vpravo, která snad s hradištěm souvisí. Lokalita je ve velmi špatném stavu, kdy je zalesněna, trpí nálety a vegetací, je strašně nepřehledná a velmi nepřístupná. Přístupové cesty jsou zarostlé a změněny, valy jsou nečitelné.
Ivo Rozehnal, 10.7. 2015
historie
Mezi obcemi Drahanovice a Lhota pod Kosířem se nachází nevýrazné a poměrně neznámé hradiště. Pojmenováno bylo po zdejší lokalitě Dubový kopec. To zaujalo vyvýšenou ostrožnu kopce v severní části pod vrcholem Velkého Kosíře. Od jihu k severu po západní straně je hradiště obtékané potokem Zlatá stružka. Lokalitu uvedl do povědomí archeolog V. Dohnal v r. 1973. Sám zde provedl menší výzkum. Ten nebyl úspěšný, takže se zprvu domníval, že lokalita byla středověkého původu jako vojenské ležení. Později se přišlo na to, že jde o hradiště slovanského původu snad ze 6. století, které však neznámo proč nebylo dokončeno. Hradiště zaujímá podle odborného popisu oválný půdorys 50 x 65 m. Příkré svahy jsou nad potokem a převýšení činí asi 30 m. Nejzranitelnější východní část byla zajištěna valem, který je asi 75 m dlouhý s příkopem 3,5 m a 1 m hloubkou. Místo hradiště je dnes zalesněno.
Ivo Rozehnal - zdroj - Encykl.hradišť na Moravě a ve Slezsku / J.Čižmář, 10.7. 2015
