
Na místo hradiště se dostanete nejlépe od Lhoty pod Kosířem, kdy po esíčku na silnici asi po 100 m odbočíte vlevo na lesní cestu. Pokud byste chtěli využít druhou lesní cestu asi o 50 m dál, tak ta je dnes změněna a terén k lokalitě je velmi zarostlý. Takže první odbočka vlevo a pořád přímým směrem. Na mapách je uvedena asi po 50 m další lesní cesta vpravo, ale ta již neexistuje. Lesní cesta vás dovede na západní stranu hradiště. Při klesání se najednou ztrácí v porostu. Jistě předtím spatříte zajímavou terénní nerovnost vpravo, která snad s hradištěm souvisí. Lokalita je ve velmi špatném stavu, kdy je zalesněna, trpí nálety a vegetací, je strašně nepřehledná a velmi nepřístupná. Přístupové cesty jsou zarostlé a změněny, valy jsou nečitelné.
Mezi obcemi Drahanovice a Lhota pod Kosířem se nachází nevýrazné a poměrně neznámé hradiště. Pojmenováno bylo po zdejší lokalitě Dubový kopec. To zaujalo vyvýšenou ostrožnu kopce v severní části pod vrcholem Velkého Kosíře. Od jihu k severu po západní straně je hradiště obtékané potokem Zlatá stružka. Lokalitu uvedl do povědomí archeolog V. Dohnal v r. 1973. Sám zde provedl menší výzkum. Ten nebyl úspěšný, takže se zprvu domníval, že lokalita byla středověkého původu jako vojenské ležení. Později se přišlo na to, že jde o hradiště slovanského původu snad ze 6. století, které však neznámo proč nebylo dokončeno. Hradiště zaujímá podle odborného popisu oválný půdorys 50 x 65 m. Příkré svahy jsou nad potokem a převýšení činí asi 30 m. Nejzranitelnější východní část byla zajištěna valem, který je asi 75 m dlouhý s příkopem 3,5 m a 1 m hloubkou. Místo hradiště je dnes zalesněno.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.