keltské sídliště

Lokalita je známá od roku 1892, kdy se zde nalezla první starodávná mince tetradrachma původem z prostor Maďarska. Dnes počet nalezených mincí převyšuje 500 ks a nejde jen o keltské platidlo, ale i o mince z Řecka, Říma, Kartága a dokonce z Egyptu. Již tento výčet dokazuje ojedinělý význam lokality. Když k tomu přidáme nález hliněné destičky k odlévání mincovních střižků a samotné odlité mince s motivem koníka, je v rámci archeologie starověkých kultur jasné, že zdejší Kratiny vstoupili do výčtu elitních laténských sídel. V místě máme též nálezy stovek železných a bronzových předmětů, kousky jantaru, ale i unikátní kolekci skleněných náramků, která je druhá největší v Evropě! Je prokázaná výroba bronzových opasků na export. Samotné nálezy z lokality by mohly být mnohem bohatší, ale bohužel místo bylo mnoho let drancováno nelegálními sběrači za pomoci detektorů kovů. Důvodem takto celkem utajené lokality je jeho umístění v prostorách kraje Hané. Zdejší polnosti a úpravy terénu zemědělskou činností po celá staletí změnili viditelné stopy. Přesto se o místu s nálezy vědělo již v minulosti, zvrat však přišel až v roce 2003, kdy se zjistilo že jde o tak rozsáhlé sídliště. To bylo velmi pečlivě zkoumáno hlavně v letech 2002 - 10 nejmodernějšími způsoby, převážně plošném magnetometrickém měřením. Jde zde o jedno z prvních měst u nás a nese prvky předchůdce prvních oppid. Uvnitř prostoru jde o uspořádané dvorce s dílnami a domy. Doposud se nepodařilo prokázat, že místo bylo v celé délce opevněno. Pravděpodobně tak opravdu nebylo. Rozloha tohoto centra činí nejméně 35 ha. Zánik tohoto sídla se datuje na konec 2. st. př.n.l., snad vpádem Teutonů na Moravu. Každopádně v této době vzniká nedaleké oppidum Staré Hradisko, které zřejmě převzalo obchodní a správní funkci v tomto regionu. O výzkum místa se zasloužili hlavně pánové A. Telička, I. L. Červinka, A. Gottwald a M.Čižmář..