
Mlýn se nachází v Olomouckém kraji v okrese Prostějov na území dědiny (ves) Krakovec (Krakovec č. 32), která je částí obce Laškov. Zřícenina mlýna stojí v lese u říčky Šumice mezi místními částmi Krakovec a Kandia. Nejlépe se k mlýnu dostanete z okraje Laškova směrem na Kandii, kde u božích muk, u nichž se dá zaparkovat, odbočíte vpravo. Dál se vydáte pěšky lesní cestou, po které asi po 900 metrech dojdete až k mlýnu.
Stěny hlavní budovy jsou převážně u země postaveny z kamene, potom z pálených a nejvyšší části z nepálených cihel. Pod budovou se mají nacházet zachované pozdně gotické sklepy. Vchod do nich je však zatarasen a údajně měly být i částečně zasypány. Pohon pro mlýnské kolo zajištoval dnes již zaniklý, ale dobře patrný náhon z říčky Šumice..
Kruhovský mlýn byl zřejmě vždy příbuzensky svázán s rodinami a majiteli druhého krakoveckého mlýna Trnáku. Na Kruhovském mlýně žily a pracovaly tyto rodiny:
Jan Holeček (*1750) se synem Janem (1778-1857), František Klem (*1760) a jeho žena Viktorie, dcera Pavla Šenlíka, mlynáře z Rozstání? a později i jeho syn František Klem (*1791), dále Jakub Hrubý (*1760) se ženou Marianou (*1765), Jan Urbanec (1777-1854), syn Josefa Urbance (*1725), mlynáře na Trnáku (Krakovec č. 2) se synem Janem Urbancem (1822-1845) a František Urbanec (*1745) se ženou Klárou, dcerou Jiřího Karmaše, mlynáře z Michnova u Jesence. Dalším majitelem byl Antonín Hoffmann (*1790) se ženou Josefou (1798-1841), dcerou Antonína Chudoby, mlynáře z Vrahovic, Petr Černocký (*1770) a jeho žena Terezie, dcera Jana Herpera, mlynář Josef Novotný (v rodině s Hoffmannovými) se ženou Barborou Procházkovou, dcerou Josefa Procházky, sedláka z Máslovic, a František Odrážka s Karolínou Urbancovou, dcerou Jana a Anny Urbancových. Od roku 1860 mlýn vlastnil Jan Hoffmann (*1838) se ženou Anežkou (*1840?), dcerou Karla Lachovského (1800-1849), mlynáře na mlýně v Litovli. Poté ovdovělá Anežka si vzala roku 1870 Jana Pospíšila (*1845), pomocníka na mlýně, syna sedláka a rychtáře Františka Pospíšila z Postřelmova. Od roku 1903 pracuje na mlýně jeho syn Eduard Pospíšil (1872-1954) se ženou Kateřinou Smutnou (1884-1970). V 70. letech byl mlýn prodán a byla snaha o jeho opravu. V 90. letech byl ponechán osudu. Byla odstraněna plechová krytina střechy, lidé odnesli vše cenné a mlýn se rychle proměnil ve zříceninu..