Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.
Hlavní obrázek místa
Stav v roce 2014
© Ivo Rozehnal, 09/2014
Dolní část Otaslavic patřila r. 1337 bratrům Ondřeji a Soběhrdovi z Otaslavic. Dolnootaslavický hrad, který stál na úzkém sklaním ostrohu nad vsí asi 80 m severně od horního hradu, je poprvé v pramenech uváděn r. 1377. Patřil tehdy Ješku Puškovi z Kunštátu, který jej získal sňatkem s dcerou Ondřeje z Otaslavic Annou. Puškové z Kunštátu hrad na přelomu 14.a 15. století patrně znovu opevnili a vybudovali mohutnou obrannou věž, dodnes zčásti dochovanou. Po smrti Ješka Pušky zdědil hrad jeho syn Jan Puška z Kunštátu, který v r. 1406 přijal jako spoluvlastníka statku svého bratra Heralta. Heralt sídlil na dolnoostaslavickém hradě až do své smrti v r. 1420, zatímco Jan Puška odešel do Čech, kde získal v r. 1413 panství častolovické a později, v r. 1420, panství Kostomlaty. Oba bratři byli Husovými stoupenci a patřili mezi signatáře stížného listu proti jeho upálení. Jan Puška se po r. 1420 stal jedním z předních husitských hejtmanů pražské strany, jako příslušník panského stavu patřil k pravici husitského hnutí. Po Heroltově smrti postoupil Jan Puška celé své dolnootaslavické panství vdově po Heraltovi a jeho synovi Janu mladšímu Puškovi z Kunštátu, který však na dolním otaslavickém hradě dlouho neseděl. V létě 1424 hrad dobyl a rozbořil Albrecht Rakouský za svého tažení proti moravským husitům; již nikdy nebyl obnoven. Zachovalo se z něj pouze torzo válcové věže s částí gotického okenního ostění s erbem pánů z Kunštátu.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1983, 23.11. 2006
historie

První zmínka o obci je až z r. 1278, kdy na kupní listině olomouckého biskupa Dětřicha jsou uvedeni jako svědci Mikuláš a Vilém z Otaslavic. Obec je nepochybně mnohem starší a navazuje na osídlení dvou nedalekých významných hradišť. Ve středověku zde stávaly dva hrady a dvě tvrze. Zdejší dvojhradí je ojedinělým typem hradu u nás. Sídlil zde rod pánů z Otaslavic, který měl jednoduché erbovní znamení. Štít byl svisle rozpůlen a jednotliví členové rodu měli různé barevné varianty. Původně tu byly i dvě samostatné obce, které na sobě byly závislé a stavebně splynuly. R. 1492 se o nich mluví jako o pustém městišti. Od 15. století se začaly odlišovat a je řeč poprvé o Vrchních Otaslavicích. V r. 1623 jsou již nazvány znovu městečkem. Později jsou opět nazývány vsí. K opětovnému povýšení na městečko došlo buď za Jana Žalkovského ze Žalkovic, který r. 1590 držel oboje Otaslavice, nebo za Sedlnických…  číst dále

Ivo Rozehnal, 19.9. 2014

pověsti

K názvu obce se traduje pověst o založení hradu olomouckým knížetem Otou Černým po jeho vítězství nad polským vojskem r. 1107, kdy hrad pojmenoval údajně Otova sláva, a odtud tedy Otaslavice. Název však je pravděpodobně odvozen z osobního jména Otaslav. Jistou zajímavostí Otaslavic je, že se zde říká o tom, jak zde teče voda do kopce. Je to dáno tím, že říčka Brodečka teče z Dolních Otaslavic do Horních. Jedna z místních pověstí pojednává o zdejším vodníkovi. Ten jednou prý přišel na louce o botu. Tu našel jistý hlídač. Nechal si druhou ušít u ševce. Vodníkova bota se prý nikdy nezničila a celý život si hlídač nechal dělat jen druhou do páru. Po celou dobu prý vodník nevylezl z rybníku a nemohl lidem škodit. Dodnes prý sedí u dna a občas vztekem čeří Brodečku.

IvoR, 17.6. 2006

Půdorys místa

situační nákres
© Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT), Otaslavice

Místa v okolí

 Kopaniny
 kaple sv. Floriána
 kaple
 kaplička
 Brodek u Prostějova
 Na skále
 kaplička Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Dětkovice
 kostel sv. Kunhuty
 Dětkovice
 kaple sv. Anny
 Mitrov
 Křelová Lhota
 Štátula
 vysílač Předina
 Křéba
 kaplička Panny Marie
 Myslejovice
 Spálený kopec
 socha sv. Floriána
 Určice
 Určice
 socha sv. Libora
 Želeč
 boží muka
 Vřesovice
 minerální pramen
 fara
 Seloutky
 zájezdní hostinec
 Dobromilice
 Drysice
 kostel sv. Vavřince
 Melice
 boží muka
 Výšovice
 boží muka
 Kloboučky
 smírčí kámen
 kostel sv. Benedikta
 Skalička
 Na Skalách
 Doloplazy
 kaple sv. Prokopa
 boží muka
 Ferdinandsko
 lázně Skalka
 Krumsín
 Pustiměř
 Osina
 Chvalkovice na Hané
 Loupežník
 židovský hřbitov
 kostel sv. Ferdinanda
 Gloše
 starý hřbitov
 kostel sv. Jiří
 městský hřbitov
 boží muka
 Dřevnovice
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Ševčíkův mlýn
 Víceměřice
 Čechovice
 kaple sv. Floriána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Josefa
 Toufarův mlýn
 kaple
 kaple sv. Anny
 stará radnice
 kostel sv. Ondřeje
 Plumlovská přehrada
 Ivanovice na Hané
 synagoga
 socha sv. Floriána
 Podhradský mlýn
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Václava
 Lidová hvězdárna
 Rakůsky
 Plumlov
 panský dvůr
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 kaple v parku
 kaple sv. Floriána
 Černý dvůr
 Zlechovský mlýn
 boží muka
 pivovar
 Stichovická kaple
 kaple sv. Floriána
 cukrovar
 Prostějov
 socha selky
 socha T. G. Masaryka
 Prostějov
 Betlém
 dům U měsíčka
 dům U Goliáše
 stará radnice
 nová radnice
 Nový dům
 Knížecí dům
 Nová synagoga
 kaple sv. Floriána
 sokolovna
 Žárovice
 Smetanovy sady
 Čubernice
 Městská knihovna
 Národní dům
 městské hradby
 Prostějov
 Bratrská škola
 Součkův dům
 Kováříkova vila
 socha Panny Marie
 Nezamyslice
 Nezamyslice
 cvičné bunkry S1, S2
 kostel sv. Václava
 automobilka Wikov
 Hraza
 Lhotka
 Oděvní průmysl
 vila Neherových
 Akciový pivovar
 Dědice
 zvonice
 mariánský sloup
 Hrubčice
 kaple sv. Bartoloměje
 sousoší Piety
 zvonice sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Mořice
 Mořice
 socha sv. Floriána
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Víta
 lázně
 Kralice na Hané
 Arboretum Vrahovice
 kaple sv. Gottharda
 Kralice na Hané
 socha sv. Floriána
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Starý Plumlov
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Urbana
 boží muka
 Vrahovice
 bunkry
 Suchánkův mlýn
 Fricův mlýn
 boží muka
 Ohrozim
 Držovice
 kříž u Čechůvek
 kaple sv. Terezie
 Smilův hrad
 Vrchoslavice
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Anny
 pomník
 Troyerstein
 zvonice
 Hradisko
 boží muka
 Oberská vrata
 boží muka
 městská studna
 Ganymédova kašna
 morový sloup
 městské opevnění
 radnice
 kaplička
 kaple sv. Floriána
 Vyškov
 socha oráče
 vodní mlýn a olejna
 ZOO park
 DinoPark
 Švábenice
 Vícov
 zvonice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Floriána
 boží muka
 Prasklice
 Biskoupka
 Bílovice
 Městisko
 křížek
 kaple sv. Floriána
 Bílovice - žudr
 Polkovice
 boží muka
 pomník Petra Bezruče
 kaple sv. Floriána
 Stagnov
 socha sv. Floriána
 Plachý mlýn
 kaplička Panny Marie
 kostel sv. Ondřeje
 kaple sv. Panny Marie
 radnice
 Kostelec na Hané
 Osíčany
 Čelechovice na Hané
 zvonice
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Moravské Prusy
 cukrovar
 zvonička
 sýpka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Markéty
 Kuchlov
 zvonice
 kaple sv. Anny
 Drnovice
 rozhledna Chocholík
 Srbce
 sousoší Piety
 kaple Panny Marie
 Uhřice
 kaple sv. Floriána
 Viklický dvůr
 kaple Na Zábraní
 kaple se zvonicí
 Vitčice
 kaplička
 Štátula
 Hrdibořické rybníky
 Ptení
 kostel svaté Anny
 Prasklice
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Floriána
 Dřínov
 kostel sv. Martina
 Pačlavice
 rozhledna Kopaninka
 mohyla Eduarda z Behru
 kaple
 červený kříž
 cukrovar
 kaple sv. Floriána
 boží muka
 Čertův hrádek
 Na Pohodlí
 kaple
 Černov
 Luleč I
 Počenice
 Staré Hradisko
 kostel sv. Isidora
 zvonice sv. Floriána
 Malé Hradisko
 boží muka
 Malé Hradisko
 kaple Panny Marie
 Luleč II
 kaple sv. Markéty
 kostel sv. Martina
 Luleč
 Račice
 kaple sv. Rozálie
 boží muka
 zvonice
 partyzánský bunkr
 kaple sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 241
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama