Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.
Hlavní obrázek místa
Stav v roce 2014
© Ivo Rozehnal, 09/2014
Dolní část Otaslavic patřila r. 1337 bratrům Ondřeji a Soběhrdovi z Otaslavic. Dolnootaslavický hrad, který stál na úzkém sklaním ostrohu nad vsí asi 80 m severně od horního hradu, je poprvé v pramenech uváděn r. 1377. Patřil tehdy Ješku Puškovi z Kunštátu, který jej získal sňatkem s dcerou Ondřeje z Otaslavic Annou. Puškové z Kunštátu hrad na přelomu 14.a 15. století patrně znovu opevnili a vybudovali mohutnou obrannou věž, dodnes zčásti dochovanou. Po smrti Ješka Pušky zdědil hrad jeho syn Jan Puška z Kunštátu, který v r. 1406 přijal jako spoluvlastníka statku svého bratra Heralta. Heralt sídlil na dolnoostaslavickém hradě až do své smrti v r. 1420, zatímco Jan Puška odešel do Čech, kde získal v r. 1413 panství častolovické a později, v r. 1420, panství Kostomlaty. Oba bratři byli Husovými stoupenci a patřili mezi signatáře stížného listu proti jeho upálení. Jan Puška se po r. 1420 stal jedním z předních husitských hejtmanů pražské strany, jako příslušník panského stavu patřil k pravici husitského hnutí. Po Heroltově smrti postoupil Jan Puška celé své dolnootaslavické panství vdově po Heraltovi a jeho synovi Janu mladšímu Puškovi z Kunštátu, který však na dolním otaslavickém hradě dlouho neseděl. V létě 1424 hrad dobyl a rozbořil Albrecht Rakouský za svého tažení proti moravským husitům; již nikdy nebyl obnoven. Zachovalo se z něj pouze torzo válcové věže s částí gotického okenního ostění s erbem pánů z Kunštátu.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1983, 23.11. 2006
historie

První zmínka o obci je až z r. 1278, kdy na kupní listině olomouckého biskupa Dětřicha jsou uvedeni jako svědci Mikuláš a Vilém z Otaslavic. Obec je nepochybně mnohem starší a navazuje na osídlení dvou nedalekých významných hradišť. Ve středověku zde stávaly dva hrady a dvě tvrze. Zdejší dvojhradí je ojedinělým typem hradu u nás. Sídlil zde rod pánů z Otaslavic, který měl jednoduché erbovní znamení. Štít byl svisle rozpůlen a jednotliví členové rodu měli různé barevné varianty. Původně tu byly i dvě samostatné obce, které na sobě byly závislé a stavebně splynuly. R. 1492 se o nich mluví jako o pustém městišti. Od 15. století se začaly odlišovat a je řeč poprvé o Vrchních Otaslavicích. V r. 1623 jsou již nazvány znovu městečkem. Později jsou opět nazývány vsí. K opětovnému povýšení na městečko došlo buď za Jana Žalkovského ze Žalkovic, který r. 1590 držel oboje Otaslavice, nebo za Sedlnických…  číst dále

Ivo Rozehnal, 19.9. 2014

pověsti

K názvu obce se traduje pověst o založení hradu olomouckým knížetem Otou Černým po jeho vítězství nad polským vojskem r. 1107, kdy hrad pojmenoval údajně Otova sláva, a odtud tedy Otaslavice. Název však je pravděpodobně odvozen z osobního jména Otaslav. Jistou zajímavostí Otaslavic je, že se zde říká o tom, jak zde teče voda do kopce. Je to dáno tím, že říčka Brodečka teče z Dolních Otaslavic do Horních. Jedna z místních pověstí pojednává o zdejším vodníkovi. Ten jednou prý přišel na louce o botu. Tu našel jistý hlídač. Nechal si druhou ušít u ševce. Vodníkova bota se prý nikdy nezničila a celý život si hlídač nechal dělat jen druhou do páru. Po celou dobu prý vodník nevylezl z rybníku a nemohl lidem škodit. Dodnes prý sedí u dna a občas vztekem čeří Brodečku.

IvoR, 17.6. 2006

Půdorys místa

situační nákres
© Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT), Otaslavice

Místa v okolí

 Kopaniny
 Brodek u Prostějova
 kaple sv. Floriána
 kaple
 kaplička
 Na skále
 kaplička Panny Marie
 Dětkovice
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Kunhuty
 Dětkovice
 kaple sv. Anny
 Mitrov
 Štátula
 vysílač Předina
 Křelová Lhota
 Křéba
 kaplička Panny Marie
 Myslejovice
 Spálený kopec
 socha sv. Floriána
 Určice
 Určice
 socha sv. Libora
 Želeč
 boží muka
 Vřesovice
 minerální pramen
 fara
 Seloutky
 zájezdní hostinec
 Dobromilice
 kostel sv. Vavřince
 Melice
 Drysice
 Výšovice
 boží muka
 boží muka
 Kloboučky
 smírčí kámen
 kostel sv. Benedikta
 Skalička
 Na Skalách
 Doloplazy
 kaple sv. Prokopa
 Ferdinandsko
 lázně Skalka
 boží muka
 Pustiměř
 Krumsín
 Chvalkovice na Hané
 Loupežník
 židovský hřbitov
 Osina
 kostel sv. Ferdinanda
 městský hřbitov
 Gloše
 starý hřbitov
 kostel sv. Jiří
 boží muka
 Dřevnovice
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Ševčíkův mlýn
 Víceměřice
 Čechovice
 kaple sv. Floriána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Josefa
 Toufarův mlýn
 kaple sv. Anny
 kaple
 stará radnice
 kostel sv. Ondřeje
 Plumlovská přehrada
 Ivanovice na Hané
 Podhradský mlýn
 kostel sv. Prokopa
 synagoga
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Václava
 Lidová hvězdárna
 Rakůsky
 Plumlov
 Černý dvůr
 Zlechovský mlýn
 panský dvůr
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 kaple v parku
 kaple sv. Floriána
 pivovar
 Stichovická kaple
 boží muka
 kaple sv. Floriána
 cukrovar
 Prostějov
 Prostějov
 Betlém
 dům U měsíčka
 dům U Goliáše
 stará radnice
 nová radnice
 socha selky
 socha T. G. Masaryka
 Nová synagoga
 kaple sv. Floriána
 sokolovna
 Nový dům
 Knížecí dům
 Smetanovy sady
 Čubernice
 Městská knihovna
 Národní dům
 městské hradby
 Prostějov
 Žárovice
 Bratrská škola
 Součkův dům
 Kováříkova vila
 socha Panny Marie
 Nezamyslice
 kostel sv. Václava
 Nezamyslice
 cvičné bunkry S1, S2
 automobilka Wikov
 Hraza
 Lhotka
 Oděvní průmysl
 vila Neherových
 Akciový pivovar
 Dědice
 Hrubčice
 zvonice
 mariánský sloup
 kaple sv. Bartoloměje
 sousoší Piety
 zvonice sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Mořice
 Mořice
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Víta
 lázně
 socha sv. Floriána
 Kralice na Hané
 Kralice na Hané
 Arboretum Vrahovice
 kaple sv. Gottharda
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Starý Plumlov
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Urbana
 boží muka
 bunkry
 Vrahovice
 Suchánkův mlýn
 Ohrozim
 Fricův mlýn
 boží muka
 kříž u Čechůvek
 Držovice
 Smilův hrad
 kaple sv. Terezie
 Vrchoslavice
 kaple sv. Anny
 pomník
 kaple sv. Anny
 Troyerstein
 zvonice
 Hradisko
 městské opevnění
 boží muka
 Oberská vrata
 boží muka
 městská studna
 Ganymédova kašna
 morový sloup
 radnice
 Vyškov
 kaplička
 kaple sv. Floriána
 socha oráče
 vodní mlýn a olejna
 ZOO park
 DinoPark
 Švábenice
 Vícov
 kostel sv. Floriána
 boží muka
 zvonice
 kostel sv. Jiljí
 Prasklice
 Biskoupka
 křížek
 kaple sv. Floriána
 Bílovice - žudr
 Polkovice
 boží muka
 Bílovice
 Městisko
 Stagnov
 kaple sv. Arnošta
 pomník Petra Bezruče
 kaple sv. Floriána
 socha sv. Floriána
 Plachý mlýn
 kaplička Panny Marie
 kaple sv. Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Ondřeje
 cukrovar
 zvonička
 Kostelec na Hané
 Osíčany
 Čelechovice na Hané
 zvonice
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Moravské Prusy
 sýpka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Markéty
 Kuchlov
 Drnovice
 zvonice
 kaple sv. Anny
 Srbce
 rozhledna Chocholík
 kaple sv. Floriána
 sousoší Piety
 kaple Panny Marie
 Uhřice
 Viklický dvůr
 kaple Na Zábraní
 kaple se zvonicí
 Vitčice
 Hrdibořické rybníky
 Ptení
 kaplička
 Štátula
 kostel svaté Anny
 Prasklice
 kostel sv. Martina
 Dřínov
 kostel sv. Martina
 Pačlavice
 kaple sv. Floriána
 rozhledna Kopaninka
 mohyla Eduarda z Behru
 kaple
 červený kříž
 cukrovar
 kaple sv. Floriána
 Čertův hrádek
 boží muka
 Na Pohodlí
 Černov
 kaple
 Luleč I
 Počenice
 Staré Hradisko
 kostel sv. Isidora
 zvonice sv. Floriána
 Malé Hradisko
 boží muka
 Malé Hradisko
 kaple Panny Marie
 Luleč II
 kaple sv. Markéty
 Luleč
 kostel sv. Martina
 Račice
 kaple sv. Rozálie
 boží muka
 boží muka
 zvonice
 mariánský sloup
 partyzánský bunkr
 kaple Panny Marie
 boží muka
 kaple sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 241
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

reklama