Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.
Hlavní obrázek místa
Stav v roce 2014
© Ivo Rozehnal, 09/2014
Dolní část Otaslavic patřila r. 1337 bratrům Ondřeji a Soběhrdovi z Otaslavic. Dolnootaslavický hrad, který stál na úzkém sklaním ostrohu nad vsí asi 80 m severně od horního hradu, je poprvé v pramenech uváděn r. 1377. Patřil tehdy Ješku Puškovi z Kunštátu, který jej získal sňatkem s dcerou Ondřeje z Otaslavic Annou. Puškové z Kunštátu hrad na přelomu 14.a 15. století patrně znovu opevnili a vybudovali mohutnou obrannou věž, dodnes zčásti dochovanou. Po smrti Ješka Pušky zdědil hrad jeho syn Jan Puška z Kunštátu, který v r. 1406 přijal jako spoluvlastníka statku svého bratra Heralta. Heralt sídlil na dolnoostaslavickém hradě až do své smrti v r. 1420, zatímco Jan Puška odešel do Čech, kde získal v r. 1413 panství častolovické a později, v r. 1420, panství Kostomlaty. Oba bratři byli Husovými stoupenci a patřili mezi signatáře stížného listu proti jeho upálení. Jan Puška se po r. 1420 stal jedním z předních husitských hejtmanů pražské strany, jako příslušník panského stavu patřil k pravici husitského hnutí. Po Heroltově smrti postoupil Jan Puška celé své dolnootaslavické panství vdově po Heraltovi a jeho synovi Janu mladšímu Puškovi z Kunštátu, který však na dolním otaslavickém hradě dlouho neseděl. V létě 1424 hrad dobyl a rozbořil Albrecht Rakouský za svého tažení proti moravským husitům; již nikdy nebyl obnoven. Zachovalo se z něj pouze torzo válcové věže s částí gotického okenního ostění s erbem pánů z Kunštátu.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1983, 23.11. 2006
historie

První zmínka o obci je až z r. 1278, kdy na kupní listině olomouckého biskupa Dětřicha jsou uvedeni jako svědci Mikuláš a Vilém z Otaslavic. Obec je nepochybně mnohem starší a navazuje na osídlení dvou nedalekých významných hradišť. Ve středověku zde stávaly dva hrady a dvě tvrze. Zdejší dvojhradí je ojedinělým typem hradu u nás. Sídlil zde rod pánů z Otaslavic, který měl jednoduché erbovní znamení. Štít byl svisle rozpůlen a jednotliví členové rodu měli různé barevné varianty. Původně tu byly i dvě samostatné obce, které na sobě byly závislé a stavebně splynuly. R. 1492 se o nich mluví jako o pustém městišti. Od 15. století se začaly odlišovat a je řeč poprvé o Vrchních Otaslavicích. V r. 1623 jsou již nazvány znovu městečkem. Později jsou opět nazývány vsí. K opětovnému povýšení na městečko došlo buď za Jana Žalkovského ze Žalkovic, který r. 1590 držel oboje Otaslavice, nebo za Sedlnických…  číst dále

Ivo Rozehnal, 19.9. 2014

pověsti

K názvu obce se traduje pověst o založení hradu olomouckým knížetem Otou Černým po jeho vítězství nad polským vojskem r. 1107, kdy hrad pojmenoval údajně Otova sláva, a odtud tedy Otaslavice. Název však je pravděpodobně odvozen z osobního jména Otaslav. Jistou zajímavostí Otaslavic je, že se zde říká o tom, jak zde teče voda do kopce. Je to dáno tím, že říčka Brodečka teče z Dolních Otaslavic do Horních. Jedna z místních pověstí pojednává o zdejším vodníkovi. Ten jednou prý přišel na louce o botu. Tu našel jistý hlídač. Nechal si druhou ušít u ševce. Vodníkova bota se prý nikdy nezničila a celý život si hlídač nechal dělat jen druhou do páru. Po celou dobu prý vodník nevylezl z rybníku a nemohl lidem škodit. Dodnes prý sedí u dna a občas vztekem čeří Brodečku.

IvoR, 17.6. 2006

Půdorys místa

situační nákres
© Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT), Otaslavice

Místa v okolí

 Kopaniny
 kaple sv. Floriána
 kaple
 kaplička
 Brodek u Prostějova
 Na skále
 kaplička Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Dětkovice
 kostel sv. Kunhuty
 Dětkovice
 kaple sv. Anny
 Mitrov
 Křelová Lhota
 Štátula
 vysílač Předina
 Křéba
 kaplička Panny Marie
 Myslejovice
 Spálený kopec
 socha sv. Floriána
 Určice
 Určice
 socha sv. Libora
 Želeč
 boží muka
 Vřesovice
 minerální pramen
 fara
 Seloutky
 zájezdní hostinec
 Dobromilice
 Drysice
 kostel sv. Vavřince
 Melice
 boží muka
 Výšovice
 boží muka
 Kloboučky
 smírčí kámen
 kostel sv. Benedikta
 Skalička
 Na Skalách
 Doloplazy
 kaple sv. Prokopa
 boží muka
 Ferdinandsko
 lázně Skalka
 Krumsín
 Pustiměř
 Osina
 Chvalkovice na Hané
 Loupežník
 židovský hřbitov
 kostel sv. Ferdinanda
 Gloše
 starý hřbitov
 kostel sv. Jiří
 městský hřbitov
 boží muka
 Dřevnovice
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Ševčíkův mlýn
 Víceměřice
 Čechovice
 kaple sv. Floriána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Josefa
 Toufarův mlýn
 kaple
 kaple sv. Anny
 stará radnice
 kostel sv. Ondřeje
 Plumlovská přehrada
 Ivanovice na Hané
 synagoga
 socha sv. Floriána
 Podhradský mlýn
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Václava
 Lidová hvězdárna
 Rakůsky
 Plumlov
 panský dvůr
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 kaple v parku
 kaple sv. Floriána
 Černý dvůr
 Zlechovský mlýn
 boží muka
 pivovar
 Stichovická kaple
 kaple sv. Floriána
 cukrovar
 Prostějov
 socha selky
 socha T. G. Masaryka
 Prostějov
 Betlém
 dům U měsíčka
 dům U Goliáše
 stará radnice
 nová radnice
 Nový dům
 Knížecí dům
 Nová synagoga
 kaple sv. Floriána
 sokolovna
 Žárovice
 Smetanovy sady
 Čubernice
 Městská knihovna
 Národní dům
 městské hradby
 Prostějov
 Bratrská škola
 Součkův dům
 Kováříkova vila
 socha Panny Marie
 Nezamyslice
 Nezamyslice
 cvičné bunkry S1, S2
 kostel sv. Václava
 automobilka Wikov
 Hraza
 Lhotka
 Oděvní průmysl
 vila Neherových
 Akciový pivovar
 Dědice
 zvonice
 mariánský sloup
 Hrubčice
 kaple sv. Bartoloměje
 sousoší Piety
 zvonice sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Mořice
 Mořice
 socha sv. Floriána
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Víta
 lázně
 Kralice na Hané
 Arboretum Vrahovice
 kaple sv. Gottharda
 Kralice na Hané
 kostel sv. Mikuláše
 socha sv. Floriána
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Starý Plumlov
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Urbana
 boží muka
 Vrahovice
 bunkry
 Suchánkův mlýn
 Fricův mlýn
 boží muka
 Ohrozim
 Držovice
 kříž u Čechůvek
 kaple sv. Terezie
 Smilův hrad
 Vrchoslavice
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Anny
 pomník
 Troyerstein
 zvonice
 Hradisko
 kaple sv. Václava
 boží muka
 Oberská vrata
 boží muka
 městská studna
 Ganymédova kašna
 morový sloup
 městské opevnění
 radnice
 kaplička
 kaple sv. Floriána
 Vyškov
 socha oráče
 vodní mlýn a olejna
 kaple sv. Michala
 ZOO park
 DinoPark
 Švábenice
 Vícov
 zvonice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Floriána
 boží muka
 Prasklice
 Biskoupka
 boží muka
 Bílovice
 Městisko
 křížek
 kaple sv. Floriána
 Bílovice - žudr
 Polkovice
 boží muka
 kaple sv. Arnošta
 pomník Petra Bezruče
 kaple sv. Floriána
 Stagnov
 socha sv. Floriána
 Plachý mlýn
 kaplička Panny Marie
 kostel sv. Ondřeje
 kaple sv. Panny Marie
 radnice
 Kostelec na Hané
 Osíčany
 Čelechovice na Hané
 zvonice
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Moravské Prusy
 cukrovar
 zvonička
 sýpka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Markéty
 Kuchlov
 zvonice
 kaple sv. Anny
 Drnovice
 rozhledna Chocholík
 Srbce
 sousoší Piety
 kaple Panny Marie
 Uhřice
 kaple sv. Floriána
 Viklický dvůr
 kaple Na Zábraní
 kaple se zvonicí
 Vitčice
 kaplička
 Štátula
 Hrdibořické rybníky
 Ptení
 kostel svaté Anny
 Prasklice
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Floriána
 Dřínov
 kostel sv. Martina
 Pačlavice
 rozhledna Kopaninka
 kaple sv. Josefa
 mohyla Eduarda z Behru
 kaple
 červený kříž
 cukrovar
 kaple sv. Floriána
 boží muka
 Čertův hrádek
 Na Pohodlí
 kaple
 Černov
 Luleč I
 Počenice
 Staré Hradisko
 kostel sv. Isidora
 zvonice sv. Floriána
 Malé Hradisko
 boží muka
 Malé Hradisko
 kaple Panny Marie
 Luleč II
 kaple sv. Markéty
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Luleč
 Račice
 kaple sv. Rozálie
 boží muka
 boží muka
 zvonice
 mariánský sloup
 partyzánský bunkr
 kaple Panny Marie
 boží muka
 kaple sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 241
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama