Plachý mlýn, původně Chudenský, je zmiňován v četných středověkých zápisech. Prvotní záznam pochází z r. 1315, kdy byl dán do zástavy Fridušovi z Linavy. Dnes po četných přestavbách slouží k bydlení.
Plachý mlýn se nachází mezi městem Kostelcem na Hané a obcí Čelechovice na Hané při Mlýnské strouze směřující do Českého potoka. Tato samota v polích má bohatou historii, která směřuje až do raného středověku. Tehdy se mlýn nazýval Chudenský a měl spojitost s Čelechovicemi. Ves bývala zeměpanským majetkem českých králů a z r. 1315 máme písemnou zmínku, že král Jan Lucemburský dal za 100 hřiven grošů do zástavy Fridušovi z Linavy sedm lánů Čelechovických a Chudenský mlýn. Následně mlýn r. 1321 vyplácí a získává Vok I. z Kravař, majitel plumlovského hradu. V r. 1446 držela mlýn jistá Uršula Frišmaulova a Jiří z Kravař a ze Strážnice mlýn dává za vojenské služby Janovi z Dřinového. Ten následně dědí bratr Petr. Další zmínka je z r. 1464, kdy mlýn i Čelechovický dvůr získává zápisem do zemských desek Ludmila z Lešan, která ho převádí Jindřichovi z Pěnčína. Následnými vlastníky jsou Jiří Nosek z Hostěhrádek a Anna z Puklic. Mlýn tak neustále střídá majitele. Přestože asi nepatřil mezi mimořádně výdělečné, svojí polohou byl žádaným zbožím. Dnes po četných přestavbách a změně katastru, kdy přešel pod Kostelec, je soukromým obydlím. Mlýnská strouha byla pozměněna a vedle mlýna vznikla r. 1882 železniční trať. Snad jen archeologický průzkum by mohl objasnit přesnější podobu Plachého či tehdy ještě Chudenského mlýna.
Ivo Rozehnal, 1.4. 2014
K roku 1758 se váže pověst o jednom z kosteleckých obyvatel. Tehdy pruská vojska plánovala noční přesun směrem k Olomouci, ale protože neznali zdejší kraj, potřebovali průvodce. Tehdy si vzali Frantu Znebejanka. Tomu před léty při prvním vpádu prusů na Moravu vydrancovali grunt. Franta se odvážil k pomstě, když celou noc vojsko vodil kolem městečka. Ráno Prusové lest prohlédli a Znebejanka pověsili na vrbě u Plachého mlýna.
4.8. 2015
