Vícov

Vícov - Ježův hrad - pohled na zbytky severní budovy v hlavním jádru hradu

© Ivo Rozehnal, 05/2011

Ježův hrad

Nejlepe najdete hrad, jestliže půjdete od Hamer údolím Okluky (Hloučele). Dojdete k soutoku zmíněné říčky s potokem. U soutoku je vybudováno krásné odpočívadlo s informativní tabulí. Jděte dál podél Okluky (Pravý tok), dojdete k mostu se zábradlím (asi 300m), za něm vyšplhejte po málo zřetelné pěšinědo kopce a dostanete se do druhého hradního příkopu. Mnoho štěstí!

Protože se místo nachází v prostoru voj.újezdu Březina, je nejlépe zjistit aktuální informace. Od roku 2011 se prostor ohraničený od Hamerských rybníků, údolím Okluky s cyklostezkou, Repešským žlebem, dále až do Repech a lesní část od této hranice považuje za zpřístupněný (viz. Výnos č. 4/2011 - zpřístupněné a režimové části vojenského újezdu /ze dne 29.11.2011) Do níže uvedených prostorů je vstup časově omezen na pátky, soboty, neděle a státem uznané svátky v období od 1. ledna do 31. prosince takto: -pátek od 15:00 hodin do 21.00 hodin -soboty, neděle a státem uznané svátky od 07.00 hodin do 21.00 hodin. Volný vstup do přístupných částí vojenského újezdu s časovým omezením není v těchto dnech vázán na povolení ke vstupu a vjezdu. Vstup je povolen pouze pro pěší.

Malé zbytky hradu, který se správně jmenoval Vícov dle nedaleké vsi. První zmínka o něm se objevuje roku 1355. V roce 1358 držel Vícov Henzlín z Vícova. Roku 1379 zastavuje hrad markrabě Jošt Oldřichovi z Boskovic. Při trestné výpravě proti Janu Ozorovi z Boskovic roku 1389 byl hrad vojskem markraběte dobyt a jeho zboží dostal lénem Petr z Kravař. Poté držel Vícov Jan Kuna z Kunštátu, který jej roku 1408 prodal svému bratrovi Heraltu Puškovi z Kunštátu. V roce 1418 je uváděn Vícov jako zboží, které náleželo k hradu Otaslavice. V té době byl Ježův hrad již patrně zříceninou. Poslední zmínka o něm je z roku 1512, kdy je uvedena v listinách ves Vícov s hradiskem. Od té doby se již hrad, nazvaný dle Jana (Ješka) Ježovým hradem, neuvádí. Hrad se skládal z lichoběžníkového předhradí a vlastního hradu, kde tvořil jádro hradu věžovitý palác. Podél severní brány se nacházejí zbytky silné parkánové zdi.…  číst dále

K hradní zřícenině se vážou i pověsti. Jedna říká, že je tu ukryt poklad. Hlídá ho prý ohnivý kohout se žhnoucíma očima a korunkou na hlavě. Kdo prý k pokladu přijde mimo pašijový týden, toho kohout oslepí, takže nenajde cestu zpátky. Druhá pověst říká, že se tu zjevuje přízrak rozmarné rytířovy dcery, která byla za svou pýchu sražena bleskem do podzemí spolu s hradem. Jen jednou za sto let smí vystoupit na povrch země, a tehdy se uchází o ženicha. Další pověst se váže k nedaleké hoře zvané Babylon. Údajně tam leží město, které se propadlo pod zem. Dodnes prý na Dušičky jsou z podzemí slyšet zvony.

Půdorys místa

půdorys hradu v roce 1979
© M. Plaček podle J. Blekty (in Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

51 Haná - Prostějovsko Konícko a Litovelsko

86 Okolí Brna - Moravský kras

Cykloturistické mapy, Kartografie

61 Olomoucko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

143 Moravský kras. Vyškovsko

144 Olomoucko. Litevské Pomoraví

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

27 Okolí Brna - sever. Moravský kras