
Původně se jednalo o kapli z přelomu 18-19.století. Postavena byla z iniciativy velitele zdejšího vojenského skladiště Achbauera. Zasvěcena byla sv. Janovi z Nepomuku. V roce 1860 byla přestavěna v empírovém slohu rytmistrem Grüszmanem. Bylo pozměněno i zasvěcení na sv. Floriána. Kaple je čtvercového půdorysu s obloukovým závěrem. Nad vstupním prostorem se segmentovým zaklenutím byl trojúhelníkový štít. Zajímavá byla fasáda, končící římsovými hlavicemi. Celou stavbu kryla polygonální vížka, po obvodu zdobená oblými nikami s konchami. Na ni navazuje dřevěná lucerna s plechovou střechou ve tvaru cibule. Na ní navazovala již neexistující makovice s křížem. Mobiliář kaple se nedochoval, stejně tak zvon a vstupní mříž. Kaplička leží na soukromém pozemku.
Svatý Florián je katolický mučedník a svatý. Je patronem hasičů a profesí, která souvisejí s ohněm – pekařů, hrnčířů, hutníků, kominíků. Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.