Západní nároží.
© Luděk Vláčil 01/2016
Obec Drysice se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov, při dálnici severovýchodně od krajského města. U hlavní silnice se nalézá částečně zachovalý objekt zájezdního hostince z poloviny 18. stol. Na protější straně cesty stojí budova fary a kostela. K dalším kulturním nemovitým památkám Drysic patří boží muka, socha sv. Floriána a krucifix. Západně od obce se v lese ukrývá zřícenina hradu Melice a v sousední obci Pustiměř jsou pozůstatky románské rotundy z 12. stol. a gotického kláštera ze 14. stol. Mezi Pustiměří a Vyškovem je zajímavé muzeum letecké a vojenské techniky.
První písemná zmínka o Drysicích (původně Drissitz) je z roku 1201 v listině krále Přemysla Otakara I. Podle všech internetových zdrojů měl hostinec nechat vybudovat olomoucký biskup Colloredo v roce 1750. Tato informace však nemůže být pravdivá, protože Antonín Theodor kardinál Colloredo-Waldsee-Mels byl olomouckým arcibiskupem (nikoliv biskupem), a to až v letech 1777-1811. Kdy byl hostinec skutečně založen, se neví. ...První zmínka o něm je z roku 1759 v pozemkové knize velkostatku Vyškov, v níž je uvedeno, že hostinec v Drysicích (Driszitzer Wirtshaus) zakoupil v roce 1759 od olomouckého biskupa Leopolda Fridricha z Egkhu (biskupem 1758-1760) jistý Paul Makowetz. Ten hostinec v roce 1780 prodal Josefu Streiblerovi. Je velmi pravděpodobné, že hostinec u velmi důležité cesty založil některý z olomouckých biskupů, kterým Drysice patřily. Pokud by to skutečně bylo v roce 1750, pak by jím byl Ferdinand Julius Troyer (biskupem 1745-1758). Záleží na tom, zda je údaj 1750 věrohodný. Původně se jednalo o nízkou rozlehlou, patrně barokní, čtyřkřídlou budovu s přilehlou zahradou, což dokazuje císařský povinný otisk stabilního katastru z roku 1826. Objekt měl původně č. p. 26. V roce 1873 byla část zájezdního hostince upravena na jednotřídní školu, která byla v roce 1890 zvýšena o jedno poschodí se dvěma třídami. V budově školy byla později zřízena i knihovna. V roce 1909 byla budova rozšířena o další třídu a tělocvičnu. Dodnes se v nezměněné podobě dochovalo pouze severozápadní křídlo a dosti přestavěné jihozápadní křídlo sloužící jako obecní úřad a mateřská škola. Zaniklou zahradu částečně připomíná kamenná zeď. V roce 1958 byl zájezdní hostinec zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek..
