klášter augustiniánů s kostelem Povýšení sv. Kříže

Kříže byl patrně součástí zdejší tvrze. Ta byla pravděpodobně zničena za válek moravských markrabat. Z této tvrze má pocházet část věže zvonice, zvaná Zelená, která je jednou z dominant města. Její dispozice mezi kostelem a Starou radnicí tomu odpovídá. Kostel obnovil Petr z Kravař, který na konci 14.století získal prostějovské a plumlovské panství. Roku 1391 sem pozval augustiánské kanovníky z Roudnice nad Labem. Ti postavili kostel nový a u něj klášter. Původní kostelík nechal Petr z Kravař opravit a zřídil v něm rodinnou hrobku. Vznikla tak boční kaple sv. Kříže v kostele Navštívení blahoslavenné Panny Marie u Alžběty v horách. Klášter s kostelem však neměl dlouhé trvání. Roku 1430 byl zcela zničen husitským vojskem. Jako zázrakem zůstala zachována nejstarší část, kaple sv. Kříže. Obnova svatostánku začala až v letech 1522 až 1535. Bylo využito některých zbytků svislého zdiva a vznikla stavba jednoduché síně s rovným stropem a třemi ochozy. Presbytář byl opraven až v letech 1586 až 1588, tedy po dlouhých 156 letech. Byl zaklenut gotickou klenbou a spojil se s lodí v jeden celek. Další nečekaná pohroma se udála 27.4.1697. Město tehdy zachvátil nejničivější požár v historii. Padla mu za oběť velká část města a spolu s ním i zdejší kostel u náměstí. Jako zázrakem byl ušetřen dřevěný kříž, který stával před vchodem do kostela. Tento kříž byl pak se svolením olomouckého biskupa po opravě svatostánku položen na hlavní oltář. Došlo k tomu 16.9.1703 a kostel byl zasvěcen na Povýšení svatého Kříže. Tím došlo i k tomu, že kostel se stal poutním místem. Tato tradice se drží dodnes..