pohled na kostel
© Martin Tlach, 08/2012
Ŕímskokatolický kostel sv. Štefana Kráľa, který byl postaven okolo roku 1400, patří mezi národní kulturní památky Slovenska. Je přístupný v době konání bohoslužeb a také při příležitosti každoroční akce Noc kostelů.
Jednolodní gotický kostel s představěnou čtverhrannou věží ve vstupním průčelí, s přístavky po stranách lodi. Fasádu kostela člení lizénové rámy, stavbu podepírají gotické opěráky. ...Po polovině 17. stol. byl při opravě renesančně upraven – zaklenut renesanční klenbou se štukovými ornamenty a do lodě byla vestavěna okružní protestantská empora na pilířových arkádách, obíhající loď ze tří stran. Věž byla přistavěna r. 1770, její štíhlá střecha je z přelomu 19. a 20. století. Ve věži jsou dva zvony z r. 1930. Z gotických stavebních prvků se zachovala plamínková kružba v oknech, v presbytáři polygonální přípory s římsovými hlavicemi, lomený portál sakristie, patkové římsy vítězného oblouku, kamenné pastofórium. Renesanční lunetová klenba presbytáře dosedá na původní gotické polygon. přípory, v lodi na pilíře s římsami. V kostele se do dnešních dob dochovala renesanční kamenná dlažba. Vnitřní vybavení kostela je převážně barokní: z 90. let 17. století pochází barokní, bohatě zdobený hlavní oltář, s ústředním obrazem sv. Štefana Kráľa, obětujícího uherskou korunu Panně Marii (dávajícího země koruny pod její ochranu), obraz je obklopen sochami sv. Štefana Kráľa a sv. Ladislava, uherského krále. Oltář dal postavit probošt Jakub Haško. Boční barokní oltář sv. Jana Nepomuckého, s rokokovými prvky, pochází z poloviny 18. století, dala jej vyrobit Klára Berényiová. Oltář s iluzivním, z oblak vytvořeným štítem, s obrazem sv. Jana Nepomuckého, v nástavci s obrazem Nejsvětější Trojice. Barokní oltář Panny Marie pochází z konce 17. století, zdobí jej sochy evangelistů, v centrální nice je socha pozdně gotické, barokně upravované sochy Madony z konce 15. století (r. 1718 přenesena ze zničeného kostela v Haluzicích). Barokní oltář Sedmibolestné Panny Marie s ústředním sousoším šaštínské Piety vyniká bohatou dřevořezbářskou výzdobou. Je zdobený dalšími 14 sochami svatých. Oltář dala postavit hraběnka Žofie, roz. Esterházová. Z roku 1754 pochází pozdně barokní kazatelna se sochou Dobrého pastýře na volutovém baldachýnu. Na kruchtě jsou varhany s rokokovou skříní z 2. poloviny 18. století. Mezi cenné dochované památky patří také kalichy ze 17. a 18. století a monstrance z 18. století..
Středověký farní kostel sv. Štefana Kráľa byl postaven v období 1400–1410 na místě staršího kostela (zmiňovaného r. 1322). ...Kostel sv. Štefana Kráľa se prvně zmiňuje až roku 1424. Okolo roku 1654 byl kostel opraven – z této doby pochází renesanční valená klenba kostela, spočívající na mohutných pilířích. Věž byla přistavěna roku 1770 (středověké základy věže). Štíhlá jehlancovitá střecha (zakončená makovicí s křížem) je z období přelomu 19. a 20. století. Ve věži kostela jsou dva zvony z roku 1930. Zařízení kostela je převážně barokní. Kolem kostela se dříve rozkládal hřbitov (zmiňován roku 1766), který byl později zrušen. Kostel ohrazuje zeď s bránou rámovanou pilíři s kamennými plastikami sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého ze 17. století. Kostel patří mezi národní kulturní památky Slovenska..
|
Přihlášení |
