zvonice a Mariánský sloup

století. Zvonice je zděná omítnutá hranolová stavba, krytá plochou valbovou střechou, v jejímž vrcholu je osazen dřevěný čtvercový sanktusník pobitý plechem, krytý jehlancovou helmou, také pobitou plechem, s křížkem na vrcholu. Průčelí jsou hladká, ukončená profilovanou hlavní římsou, okno má půlkruhový záklenek. Hlavní vstup je nečleněný s půlkruhovým záklenkem, nad nímž je drobná nika. Interiér je plochostropý. U vchodu do zvonice stojí mariánský sloup. Na dvou kamenných stupních je osazen pískovcový hranolový bosovaný sokl, ukončený na nárožích okosenou římsou. Na ní leží na koso hladký sokl toskánského sloupu, jehož kanelovaný dřík je v dolní části vyplněn píšťalami a jehož hlavice, doplněná rozetami, nese postavu Panny Marie na oblaku. Postava esovitě prohnutá má sepjaté ruce a je oděna v bohatě zvlněný a postavo obepínající plášť. Na čelní straně dříku je ve spodní části reliéfně provedený kříž s korpusem, nad ním kruhová kartuš s mariánským monogramem a okřídlená hlava andílka se zavěšenými květinovými festony. Jedná se o hodnotnou sochařskou barokní práci s velmi bohatou výzdobou. Se zvonicí tvoří urbanistický celek. Zvonice s mariánským sloupem jsou zapsány v státním seznamu kulturních památek od roku 1964..