Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.
Hlavní obrázek místa
Kostel Všech Svatých z Blanenské ulice
© Pavel Vlach, 06/2015
Ves Rájec, která je již r. 1131 doložena jako majetek olomouckého biskupství, byla od středověku významným panským sídlem se dvěma tvrzemi, které v závěru 18. století vystřídal honosný, pozdně barokní zámek. V r. 1960 se Rájec nad Svitavou spojil se západněji ležící vsí Jestřebí a tak vzniklo nynější město zvané Rájec-Jestřebí. Křižují se tu dvě silnice II. třídy č. 374 a 377, které vedou od Boskovic do Blanska a od Tišnova do Sloupu v Moravském krasu. Rájec-Jestřebí má nádraží na hlavní trati 260, která spojuje Českou Třebovou a Brno. Od něj vede žlutá turistická značka k zámku, centrum Rájce s náměstím a kostelem Všech svatých však míjí.
3.6. 2015
historie

Rájecký kostel Všech svatých stojí zhruba uprostřed obce v Blanenské ulici poblíž Náměstí Míru a pod budovami bývalého starého zámku. Obec je poprvé zmiňována již v roce 1131, ve 13. století zde stála kaple, která byla pravděpodobně v polovině 14. století nahrazena gotickým kostelem, věž byla k němu přistavěna až v roce 1574. Barokní podobu dostal kostel v roce 1699, zasloužil se o ni tehdejší majitel rájeckého panství hrabě Jan Kristián z Rogendorfu. I když byl Rájec původně samostatnou farností, po bitvě na Bílé hoře zdejší fara zůstala neobsazena, kostel se stal pouze filiálním a spadal pod farnost nedaleké Doubravice nad Svitavou. Fara zde byla obnovena až v roce 1873. Na přelomu 20. a 21. století prošel kostel několika opravami, při rekonstrukci věže v roce 1996 byly v báni objeveny dokumenty z roku 1886. V roce 1998 byly v presbytáři odhaleny fresky z 15. století, většina z nich ale…  číst dále

Pavel Vlach (s použitím webu farnosti Rájec-Jestřebí a diplomové práce Andrey Ježkové z r. 2013), 2.6. 2015

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK), Rájec nad Svitavou

Místa v okolí

 Rájec nad Svitavou
 Rájec nad Svitavou
 boží muka
 Rájec nad Svitavou
 boží muka
 boží muka
 Petrovice
 větrný mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Černá Hora
 Velký Chlum
 Blansko
 Podvrší
 kostel sv. Martina
 Malý Chlum
 Malý Chlum
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 větrný mlýn
 Lečenec
 kostel sv. Mikuláše
 Újezd u Boskovic
 Kůlna
 Hřebenáč
 Sloup
 Milonice
 Milonice
 Sloup
 Koňský spád
 Blansek
 Kateřinská jeskyně
 Punkevní jeskyně
 boží muka
 Rytířská jeskyně
 propast Macocha
 Puklův mlýn
 Čertův most
 Dvorce
 Rovná
 větrný mlýn
 Porčův mlýn
 Boskovice – Bašta
 Boskovice
 Olomučany
 jízdárna
 panský pivovar
 židovský hřbitov
 Boskovice
 zámecký skleník
 panský dvůr
 Boskovice - Rezidence
 synagoga maior
 radnice
 Muzeum Boskovicka
 evangelický kostel
 Ostrov u Macochy
 kostel sv. Kateřiny
 Lysice
 vápenka Malá dohoda
 Újezd u Černé Hory
 Cigánská jeskyně
 Starý hrad u Adamova
 jeskyně Balcarka
 Kalvodův kříž
 boží muka
 Nový hrad
 Voděrady
 Drnovice
 Drnovice
 Piková dáma
 Rudice
 Holštejn
 Holštejn
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Zukalův mlýn
 Trmačov
 Krchůvek
 Vápenka
 kaolinový lom Seč
 boží muka
 kaple sv. Barbory
 Rudice
 Sebranice
 Žďárná
 Rychvald
 rychta se žudrem
 Rudické propadání
 kaple sv. Antonína
 Jedovnice
 Panský dům
 Hugova huť
 kostel sv. Klimenta
 Svitávka
 Lesovna
 Sudice II.
 Černá skála
 Olšovec
 kříž na Zálomí
 Stará huť u Adamova
 Adamov
 rybník Suchý
 Jáchymka
 Býčí skála
 Sudický dvůr
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 jeskyně Kostelík
 Babí lom
 Hlaváčkův kříž
 Babice
 boží muka
 Alexandrova rozhledna
 Oborský dvůr
 Budkovany
 studánka U Psa
 Babylon u Kozárova
 kostel sv. Josefa
 Kojál
 Ptačí svatyně
 Podolí
 Hradisko
 Kunštát
 Rakovec
 Lelekovice
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Vavřince
 Ronov
 Výpustek
 Křtiny
 Křtiny
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Marka
 Burianova rozhledna
 kaple svaté Anny
 Kuřim
 Čebínka
 Bystřec
 Letovice
 Kořenec
 zvonice
 Šebetov
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Jiří
 bunkry
 Šebetov
 Štěničkův mlýn
 Klucanina
 kostel sv. Markéty
 boží muka
 Ruprechtov
 kaple sv. Josefa
 Vilémov
 došková chalupa
 Sentice
 hrádek Lipová
Základní informace místa
ID místa: 12241
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 3.6.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama