
Obec Ivaň leží mezi říčkami Valová a Blata, jihovýchodně asi 13 km od Prostějova. Kaple se nachází v klasickém umístění uprostřed ulicové zástavby, jak je na Hané zvykem.
Od r. 1376 je písemných záznamů několik, týkají se vždy vladyků podle dvora pojmenovaných – Přibeň, Lideř, Arnošt, či Jan Svach. Vesnice byla vždy vázána k tovačovskému panství. Tovačovu patřila celá ves od r. 1385 za Ctibora z Cimburka. Ivaň vždy patřívala pod farnost v Tovačově. Stánek Boží, kapli sv. Floriána, však místní postavili až v r. 1898. Zřejmě v souvislosti s tehdy častými požáry (v rozmezí let 1806–96 hořelo v obci 17x) a vznikem zdejšího hasičského sboru byla kaple pojmenována po sv. Floriánovi, patronovi profesí souvisejících s ohněm – hasičů, kominíků či pekařů. Kříž, stojící před kaplí, pochází z roku 1883. Hned za kaplí stojí Mohyla vojáků Rudé armády, je zde pochováno 24 rudoarmějců..
Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru.