parní pila a mlýn

I přes dlouhou pracovní dobu a nízké mzdy společnost nevydělávala a rozhodla se roku 1905 ukončit činnost. Podnik koupil Antonín Pelíšek, který působil ve společnosti jako předseda dozorčí rady. V roce 1906 začal s modernizací závodu. Nejprve přestavěl kotelnu a strojovnu. Po požáru pily v roce 1910 nechal přestavět i pilu a šrotovnu a zároveň požádal v září 1910 o povolení vybudovat elektrárnu k pohonu nových strojů. V roce 1911 byla elektrárna dokončena a koncem ledna se v Olšanech na návsi rozsvítilo prvních 15 žárovek veřejného osvětlení, v dubnu byla elektřina zavedena i do kostela. Olšany byly jednou z prvních elektrifikovaných obcí v prostějovském okrese. Později bylo ukončeno zpracování dřeva a dál fungoval už jen mlýn. Za druhé světové války byla obec bombardována, ale podnik nebyl zasažen. Po druhé světové válce byl mlýn znárodněn a fungoval až do 70. let pod správou zemědělského družstva. Později zde byl několik let sklad nábytku a pak začal objekt chátrat. V zadní časti se v 90. letech propadla střecha a podlahy. Koncem 20. století byla zadní část zbourána až po základy a v roce 2000 nahrazena novou budovou stejného půdorysu. Přední část byla přestavěna a vzniklý celek dnes slouží jako byty..