Náměšť na Hané - pohled na prostory hlavní čtyřboké věže a zbytky hradebních zdí
© Ivo Rozehnal 03/2016
Hrad v Náměšti na Hané zaujímá návrší nad říčkou Šumicí, nad stejnojmenným městem. Polovina obvodu hradu byla chráněna příkopem (dnes činí asi 3,5 m hloubky), v některých místech vylámaným ve skále. Hrad zaujímá přibližnou plochu 60 x 30 m. Měl dvojdílnou kompozici. Menší západní byla předhradí, východní větší samotné hradní jádro. Dominantní byla čtyřhranná hranolovitá věž podunajského typu o rozměrech 7,5 x 7,5 m.
Dnešní archeologicky vykopané a vyčištěné zbytky hradní zříceniny se nacházejí za kaplí Nejsvětější Trojice u Horního zámku.
Náměšťský hrad sával na ostrožně nad pravým břehem potoka Šumice na jihozápadním okraji obce Náměšť, zvané Kapounov, v místě, kde se dosud říká Na hradě. Jádro hradu chránila od jihozápadu k jihovýchodu ve velkém oblouku soustava příkopů; celé hradisko má obvod 150 m a největší průměr 50 m. O vzniku hradu nemáme žádnou zprávu; snad byl postaven na ochranu biskupské části náměšťského zboží, kterou olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (1388 - 1397) zastavil r. ...1388 markraběti Joštovi. První písemná zpráva o hradu pochází až z května 1423, kdy byl obléhán vojskem moravských přívrženců císaře Zikmunda (zemanský hejtman Petr Strážnický z Kravař, Václav z Dubé a jiní); hrad hájila husitská posádka pod vedením Ctibora z Cimburka. Když 13. května téhož roku Ctibor kapituloval, slíbil poslušnost a pomoc Zikmundovi proti všem jeho nepřátelům s výjimkou vlastního bratra Jana Tovačovského z Cimburka, přívržence strany podobojí. Se zprávami o hradu Náměšti se naposledy setkáváme v l. 1480 a 1482, kdy jej držela Alena z Náměště. Pravděpodobně nejpozději v 16. století byl již opuštěn zřejmě proto, že byl malý a nepohodlný a jeho funkci šlechtického sídla a správního střediska náměšťského statku převzala tvrz (pozdější dolní zámek) na okraji vesnice. Zříceniny hradu existovaly ještě v 18. století; postupem doby vzaly zasté, neboť místní obyvatelé zde získávali vhodný stavební materiál.V 19. století byly v těchto místech nalezeny zlomky středověké keramiky (si ze 14. a 15. století). Do dnešní doby se z hradu zachovaly jen zbytky zdiva a příkopů v terénu.
Švábenicové - zakladatelé hradu- poprvé se tituluje po Náměšti roku 1252, což svědčí o jeho sídle. Bohužel se nezachoval originál listiny, ale jen kopie ze 14.století. Tohle datování zpochybňuje historik M. Plaček, ale pro pravost svědčí, že Milíč II. v letech 1241-50 spravoval olomoucké komornictví. V této době mohl zdejší územní celek obdržet od krále a jistě i započít s výstavbou sídla. Jednalo se tak o výsluhu za zastávanou funkci. Neobstojí ani výklad, že stavba vykazuje podunajské vlivy (např. hranatá věž). Rod Švábeniců byl velmi aktivní v královských službách a jistě mu nebyly neznámé cizí obranné prvky. Náměšťský hrad drželo mnoho příslušníků rodu, ať samostatně či jeho díly - po jeho zakladateli Milíči II. máme např. zmínky - 1261-69 Vilém I., 1276-97 Všebor I., 1301 Milíč III., 1318 Vilém II., 1322 Kadold, 1333 (návštěva biskupa Hynka Berky z Dubé) Milíč IV., 1340 Oldřich I., 1356 Oldřich II., 1361 Vilém III., a další. Posledními z držitelů hradu a statků rodu z rozletitou střelou v Náměšti, byl Milíč IV. a Alena z Otaslavic. Ti důsledkem finančních potíží Náměšť směnili a konečným majitelem se stal roku 1366 moravský markrabě Jan Jindřich..
