
Nejzřetelnější terénní pozůstatky po vsi lze spatřit v prostoru mezi dnešní polní cestou a jižním okrajem rybníka Budkovanu, kde se dochovaly čtyři relikty stavení v podobě okrouhlých nevysokých vyvýšenin. Nedaleko odtud se při hrázi nachází též studánka, ktere je zřejmě pozůstatkem po dřívější studni. Další pozůstatek stavení lze spatřit až při okraji lesa nad rybníkem. Tento je však ve tvaru čtverce, nahoře s centrální vkleslinou, o straně asi 6 m, čnící do výšky 3/4 m. Mezi tímto reliktem stavení u lesa a zbytky stavení u rybníka se však již po dlouhou dobu nachází obdělávané pole bez jakýchkoli náznaků po bývalé zástavbě. Není proto možné zjistit celkový počet domů, které kdysi tvořily osadu. Je možné tak určit pouze její délku, která činila asi 300 m. Usuzuje se, že šlo o krátkou dvouřadou ves s atypickou záhumenicovou plužinou, jejíž celková výměra byla okolo 270 ha. V poli mezi rybníkem a lesem lze najít množství… číst dále
Ves Budkovany (v archivních pramenech psány také jako „Budkovan“ – 1371 nebo „Bukowany“ – 1437) byla součástí holštejnského dominia. Má se za to, že ves byla založena Bohušem nebo Hartmanem z Ceblovic na Jedovnicích, (předkové pánů z Holštejna) v druhé polovině 13. století V prvním výčtu osad holštejnského dominia z roku 1349 nejsou Budkovany sice uvedeny jako Budkovany, název vsi byl tehdy pravděpodobně německý a usuzuje se, že je zde ves pojmenována jako „Ulraichslog“. V dalším výčtu z roku 1371 se prvně objevuje název Budkovany, který se od té doby pak už nezměnil. K zániku Budkovan došlo někdy mezi léty 1437 až 1464, a to požárem (pravděpodobně k tomu došlo v době husitských bouří), o čemž svědčí množství nacházené vypálené mazanice. Součástí holštejnského dominia však zůstávají Budkovany až do roku 1464, kdy je (už pusté) Vok V. z Holštejna, společně s další pustou vsí Dvorce (či Dvořec) a polovinou… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.