pohled na hráz Budkovanu
v prostoru vpravo od cesty objevil E.Černý stopy po třech staveních bývalé vsi
© Ondřej Štěpánek 08/2007
Nejzřetelnější terénní pozůstatky po vsi lze spatřit v prostoru mezi dnešní polní cestou a jižním okrajem rybníka Budkovanu, kde se dochovaly čtyři relikty stavení v podobě okrouhlých nevysokých vyvýšenin. Nedaleko odtud se při hrázi nachází též studánka, ktere je zřejmě pozůstatkem po dřívější studni. Další pozůstatek stavení lze spatřit až při okraji lesa nad rybníkem. Tento je však ve tvaru čtverce, nahoře s centrální vkleslinou, o straně asi 6 m, čnící do výšky 3/4 m. Mezi tímto reliktem stavení u lesa a zbytky stavení u rybníka se však již po dlouhou dobu nachází obdělávané pole bez jakýchkoli náznaků po bývalé zástavbě. Není proto možné zjistit celkový počet domů, které kdysi tvořily osadu. Je možné tak určit pouze její délku, která činila asi 300 m. Usuzuje se, že šlo o krátkou dvouřadou ves s atypickou záhumenicovou plužinou, jejíž celková výměra byla okolo 270 ha. V poli mezi rybníkem a lesem lze najít množství… číst dále
Ves Budkovany (v archivních pramenech psány také jako „Budkovan“ – 1371 nebo „Bukowany“ – 1437) byla součástí holštejnského dominia. Má se za to, že ves byla založena Bohušem nebo Hartmanem z Ceblovic na Jedovnicích, (předkové pánů z Holštejna) v druhé polovině 13. století V prvním výčtu osad holštejnského dominia z roku 1349 nejsou Budkovany sice uvedeny jako Budkovany, název vsi byl tehdy pravděpodobně německý a usuzuje se, že je zde ves pojmenována jako „Ulraichslog“. V dalším výčtu z roku 1371 se prvně objevuje název Budkovany, který se od té doby pak už nezměnil. K zániku Budkovan došlo někdy mezi léty 1437 až 1464, a to požárem (pravděpodobně k tomu došlo v době husitských bouří), o čemž svědčí množství nacházené vypálené mazanice. Součástí holštejnského dominia však zůstávají Budkovany až do roku 1464, kdy je (už pusté) Vok V. z Holštejna, společně s další pustou vsí Dvorce (či Dvořec) a polovinou… číst dále
|
Přihlášení |
