
Ves Nenakonice (od r. 1952 místní část obce Věrovany) leží asi 500 m jihovýchodně od Dubu nad Moravou a 11 km jihovýchodně od Olomouce.
První zmínka o ní pochází již z roku 1131 v zakládací listině olomoucké kapituly, v jejímž majetku zůstala až do roku 1948. Nenakonice tvořily centrum statku, k němuž dále náležel nedaleký Dub nad Moravou, Dluhonice a v roce 1786 založená osada Sokol (od roku 1850 část obce Dub nad Moravou).
Zámek (dnes č. p. 464) se nachází na východním okraji vsi při cestě na Dub nad Moravou. Místo pro stavbu bylo vybráno poblíž kapitulárního hospodářského dvora a sloužil zejména jako letní sídlo olomouckých proboštů a jako byt správce nenakonického statku.
V 70. letech 20. století proběhl na zámku stavebně-historický průzkum, který odhalil skutečnost, že původní zámek byl menší barokní stavbou s věží uprostřed, obklopený okrasným barokním parkem. V této podobě však dlouho nezůstal, před polovinou 18. století byl zámek rozšířen o krátké severní a jižní křídlo, které dnes však z větší části neexistuje. V roce 1740 byl již zámek trojkřídlý s věží nad hlavní zámeckou budovou. Ve 2. polovině 18. století však byla věž zrušena a její přízemí přestavěno na velkou vstupní halu zaklenutou křížovou klenbou. V této době byla také vystavěna barokní sýpka vpravo od hlavního vjezdu do zámeckého areálu. V poslední čtvrtině 18. století byly také nově upraveny interiéry, v prvním patře byla zřízena kaple a zámek dostal novou střechu. V prvních desetiletích 19. století proběhly další architektonické úpravy, které daly zámku dnešní podobu. Předně byla stržena podstatná část jižního zámeckého křídla a byla postavena nová empírová vjezdová brána. Ještě v polovině 19. století byla u zámku pěkná okrasná zahrada, na které byl v roce 1836 objeven poklad (uherské dukáty, pražské a míšeňské groše).
Zámek je dnes nepřístupný.
Barokní úpravy zámku dokončil v roce 1780 další olomoucký probošt Jan Matěj Butz z Rollsberku. Probošt Maria Weickard hrabě Trautmannsdorff (1812-1826) se zasloužil o dnešní podobu zámku. V roce 1866 zámek vyhořel, ale v roce 1874 byl opět obyvatelný. Ve 20. letech 20. století se stal zámek majetkem zbytkového statkáře a byl upraven na byty. Po roce 1948 zámek vyvlastnil stát a zámecké budovy sloužily Státní vědecké knihovně v Olomouci jako depozitář. Dnes se zámek nachází ve zchátralém stavu..