
Město Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) ležící na střední Moravě je centrem etnografické oblasti Haná, centrum Olomouckého kraje a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy. Olomouc je také sídlem arcibiskupství a metropolity římskokatolické moravské církevní provincie a centrem pravoslavné církve na Moravě. Olomouc je s Univerzitou Palackého, Vědeckou knihovnou a Slovanským gymnáziem rovněž významným vzdělávacím centrem. Dříve byla také centrem historického Olomouckého údělu, později důležitou pevností a do roku 2013 bylo město také hlavním centrem obrany ČR. Ve městě se zachovalo množství památek odkazujících na vojenskou historii. Jednu z nich tvoří objekt Hanácké kasárny tvořící městský blok mezi ulicemi 1. Máje, Hanáckého pluku, Pekární a Koželužná. Nejvýznamnější památkou Olomouce je sloup Nejsvětější Trojice zařazený mezi světové dědictví UNESCO.
Hlavní vstup je z jihu z ulice 1. máje v úrovni 3. podlaží a provozní vstup vede z ulice Koželužské v úrovni 1. podlaží. Do třídy 1. máje směřuje jižní křídlo se 3 nadzemními a 2 podzemními podlažími. Podél východního a západního průčelí byly vybudovány světlíky s kamennými zárubními stěnami se zábradlím. Podél jižního průčelí vede podzemní zaklenutý větrací tunel. Chodby a místnosti v interiéru jsou zaklenuty valenými, a segmentovými klenbami do pasů. Fasády jsou hladké a členěny horizontálně dvojitými kordónovými římsami. Fasádu do třídy 1. máje zvýrazňuje střední rizalit s plastikami dvou lvů, nesoucích kartuš..
máje a všechny tyto objekty přešly do správy vojska. Ani po modernizaci však budovy nevyhovovaly a v roce 1804 se již uvažovalo o výstavbě nové kasárenské budovy. V roce 1831 se olomouckým fortifikačním ředitelem stal Emanuel Zitta, který prosadil modernizaci pevnosti a výstavbu kasárenské nemocnice. Nedlouho poté byly zahájeny práce na místě kartuziánského kláštera. Výjimečný klasicistní vojenský objekt uvnitř městské zástavby byl postaven v letech 1838 až 1846. Vznikla mohutná čtyřkřídlá pětipodlažní budova o délce 117 m, šířce 74 m a výšce až 29 m. Objekt měl sloužit mimo jiné jako nemocnice pro případ válečného konfliktu. V roce 1847 byl do objektu umístěn minérský a sapérský sbor. Kromě ubikací vojáků objekt zahrnoval i stáj pro koně, kantýny, vozovny, sklady, ordinace lékařů, truhlářskou dílnu, školicí prostory a vězení. V roce 1856 bylo kvůli vlhkosti prohloubeno nádvoří do úrovně 1. podlaží. Kolem roku 1872 byl do Špitálských kasáren přesídlen 54. Moravský pěší pluk, zvaný Hanácký, po kterém kasárna v roce 1918 získala svůj současný název. Armádě budova sloužila až do roku 2014. V roce 2022 zde vzniklo krajské centrum pomoci uprchlíkům..