Oděvní průmysl

Historie oděvnictví v Prostějově sahá už do raného středověku. Že výroba plátna a oděvů byla důležitým artiklem, dosvědčuje např. zmínka o Tkalcovské ulici a Soukenické bráně z r. 1406. Dáno to bylo i dobrými podmínkami k pěstování lnu v okolí na Drahanské vrchovině. V 70. letech 15. stol. vzniká soukenický cech a výrobky jsou exportovány do Uher, kde zdejší plátno bylo velmi ceněno. Rozvíjí se silně tkalcovství, krejčovství a kožešnictví. Koncem 15. století se přílivem židovské komunity tyto obory dále rozvíjejí a navzájem konkurují s domácími cechy. Staleté zkušenosti a obchodní trhy daly podnět ke vzniku prvních manifaktur na sukno a kašmír v Prostějově (např. r. 1801 Ehrenstamm). V 19. století se vyvážejí tkalcovské výrobky do Ruska a na Balkán, převažuje bavlna. Město se nadále rozrůstá a bohatne, po revolučním r. 1848 vzkvétá krejčovství s výrobou oděvů. Vznikají firmy s šicími stroji (firmy br. Mandlové, Tadesco, J. Polak, Schwarzmann, Zenter, Zweig a Rosenthal a další). Roku 1910 se krejčovinou živí na 12 000 obyvatel a působí na 28 továren, je vyrobeno na 5 mil. obleků, exportuje se již i do Afriky, Austrálie a celé Ameriky. Vzrůstá však i další průmysl ve městě, ale oděvnictví suveréně vede.

V období první republiky nastává doslova zlatý věk, prim zde hrají hlavně dvě konkureční firmy – Rolný a Nehera, obě českých vlastníků. Starší firma Rolný z r. 1862 si vede stejně dobře jako Baťa ve Zlíně. Arnošt Rolný převzal rodinnou firmu r. 1920 a za devět roků zaměstnává na 600 dělníků. Otevírá pobočné závody v okolních obcích, v Brně a Praze. K tomu vlastní svoji síť 95 prodejen. Expanduje do Maroka, Egypta, Hongkongu a Paraguaye. Zavádí pásovou výrobu konfekce, nové velikostní značení obleků, zřizuje svoji obchodní a krejčovskou školu, vlastní tři letadla, vede dravou reklamu. Roku 1939 má své továrny v Žilině a Púchově. Za protektorátu je pod německým dozorem a hlavní výrobou jsou uniformy. Po 2. světové válce byla Rolnému většina závodů znárodněna, o zbytek pak přichází po únoru 1948. V roce 1950 Arnošt Rolný umírá, rodina je následně vězněna a v r. 1968 syn Arnošt emigruje do Švýcarska. Po revoluci je rodina rehabilitována, ale nový konfekční podnik v r. 1997 zaniká a na historii nenavazuje.

Konkurenční firma Jan Nehera vzniká sice až roku 1923, ale o to je dravější. Do roku 1938 vlastní 130 prodejen, má své pobočky v USA, Švédsku, sev. a jižní Africe, zaměstnává na 1 000 zaměstnanců. Strategií firmy je i péče o zaměstnace, staví se byty, vede se úspěšná reklamní kampaň. Válečné události však firmě nepřejí, podnik je zabaven Němci, Nehera je dokonce krátce vězněn. Po válce je dokonce obviněn z kolaborace, což se nakonec neprokáže a stává se pouhým jedním ze správců své firmy. Před definitivním znárodněním v r. 1948 odjíždí do Maroka. Zde v Casablance opět rozjíždí novou firmu, ale i ta je nakonec znárodněna – tentokrát Afričany! Roku 1958 umírá.

Po skončení 2. světové války znárodňovací dekrety z října 1945 zapříčiní, že dvě třetiny firem přecházejí pod národní správu republiky. Hlavní firmy jako Nehera, Rolný, Silesia a Sbor se stávají základnou velkého národního podniku – Oděvní průmysl (ředitel ing. J. Hájek). Po r.1948 po druhé vlně znárodnění pod hlavičkou KSČ se přičleňuje zbytek místních firem. Od r. 1949 nese podnik název Oděvní závody Jiřího Wolkera, r. 1958 Oděvní průmysl n. p. (dochází k připojení závodů Kras Brno, Otavan Třeboň, Hanačka a Kornolit).

Gigantický kolos mnoha závodů si vyžádal vytvoření jediného objektu. Ten vyrostl na okrajové části města a Vrahovic. Projekt provedl Z. Plesník a J. Taťák pod hlavičkou Centroprojektu Gottwaldov. Stavbu provedly Pozemní stavby Olomouc. Základní kámen byl položen 14.12.1957. Celý komplex se skládal z několika propojených bloků (administrativní, provozy, sklady, budovy údržby, kotelna…). Na areál se napojovala železniční vlečka a silniční odbočky. Hlavní areál se skládal z osmi bloků. Stavba byla železobetonová konstrukce s cihlovou vyzdívkou. Okna byla v ocelových rámech. Současně s výstavbou komplexu probíhala v sousedství bytová výstavba a prostory občanské vybavenosti (lékařské středisko, školka, jesle, internát…). Podnik zřídil i Výzkumný ústav oděvní v bývalé továrně Rolného na Třebízského ulici.

Slavnostní otevření závodu proběhlo 28.10.1965 za účasti prezidenta Ant. Novotného. Stavba závodu spolkla 140 milionů Kčs a na 82 000 brigádnických hodin. Černou chvilku zažil podnik 23.4.1967, kdy závod postihl velký požár. V období socialismu se jednalo o jednu z ikon našeho průmyslu, kdy zvláště konfekce obleků tvořila světovou špičku. V samotném prostějovském závodě pracovalo na 10 000 zaměstnanců. Podnik patřil mezi největší svého druhu v celé Evropě!

Sametová revoluce a následné hospodářské změny trhu, státní politika a konkurence zapříčinily obrovské problémy. Následné špatné hospodaření a neustálé problémy završily zkázu kdysi tak významného závodu. Podnik, kde převážnou část zaměstnanců tvořily ženy, se podepsal i na samotném dalším hospodářském vývoji města Prostějova.

V roce 2010 šla firma kvůli dluhům, které činily na 1,6 miliardy Kč, do konkurzu. Posledních 600 zaměstnanců bylo propuštěno. Areál podniku zchátral a je nakonec získán firmou Astria Group. Ta podává žádost o demoliční výměr. V roce 2014 začínají práce, které mají zajistit budoucí plochu pro výstavbu nových průmyslových firem. Gigantický kolos padá v 7.00 hod. 28.6.2014 po zatím největším odstřelu v ČR k zemi.