© Ivo Rozehnal 06/2015
V obci Vícov stojí kostelík sv. Floriána. Postaven byl roku 1730 na náklad obce. Vysvěcen byl o dvacet let později olomouckým biskupem K. Scherffenbergem. V kostele bývaly zvony sv. Jakub (1868), sv. Florián (1879) a umíráček (1840). Zajímavá je v kostele křtitelnice z černého mramoru se soškou na víku, v presbytáři jsou socha sv. Floriána a obraz Panny Marie s Ježíškem.
Smutnou zajímavostí obce je tragédie z konce 2. sv. války. 29. 4. 1945 bylo odvetou za přepadení německé kolony v obci partyzány odvedeno 10 místních mužů. Byli popraveni a jejich těla se nakonec našla po válce v poli u obce Suchý. Osm z nich je pohřbeno ve Vícově.
Svatý Florián (Florián z Lorchu)Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru..
