pohled na kapli sv. Anny z Václavského náměstí
© Jan P. Štěpánek 04/2009
Původní sv. Anny byla orientována k jihovýchodu, stejně jako katedrála. Stopy původního gotického závěru jsou dodnes patrné na vnitřní straně obvodového zdiva galerie románského tzv. přemyslovského paláce. Až počátkem 17. století byla stavba výrazně renesančně přestavěna čímž získala i dnešní podobu a dispozici, kolmou k čelu katedrály, k jihozápadu. Jednolodní kaple o dvou obdélných polích a s trojbokým závěrem, který těsně přiléhá ke staré hradní hlásce (v jádru románské) upravené v kapli sv. Barbory. Svou východní stěnou kaple nyní těsně navazuje na západní vnější stěnu cenného románského ambitu tzv. Přemyslovského paláce. V západním průčelí se dochovaly raně gotické opěrné pilíře lichoběžníkového půdorysu, jejichž analogii je možno nalézt na opěrných pilířích raně gotického trojlodí dómu.
Na místě současné kaple sv. Anny je třeba hledat již před rokem 1262 kapli sv. Jana Křtitele, která byla vystavěna na přání Martina z Příkaz a olomouckého děkana Bartoloměje. Písemná zmínka z r. 1268 mluví o tom, že „kaple byla nákladně zbudována a leží v ambitu katedrály“. Podle popisu z r.1286 kaple přiléhala těsně k nároží severní věže dómu, nelze jí tak ztotožnit se současnou kaplí sv. Jana Křtitele v severním sousedství tzv. Přemyslovského paláce, která pochází až z let 1435–41. Poprvé se zasvěcení kaple sv. Anně uvádí až roku 1349. Toto se však pravděpodobně váže na novostavbu, která vznikla po r. 1306 a byla pojmenována po ostatcích sv. Anny pocházejících z pokladu zavražděného krále Václava III. V pozdější době byla kaple několikrát zmiňována jako součást katedrály. Kaple sv. Anny měla od počátku své existence své samostatné zvláštní představené – tzv. rektory. Kanovník rektor Martin Václav z Greifenthalu… číst dále
|
Přihlášení |
