kostel sv. Jiljí se zvonicí

Podle farní kroniky v sousedním Vápně stál gotický kostel v Újezdě již před r. 1384, není však známo, kdy byl postaven. Podací právo měli ve 2. polovině 14. století k němu kromě vladyků z Klamoše také vladykové, kteří seděli v Újezdě, ačkoli tu nikdy nebyla doložena existence tvrze. Počátkem 17. stol. se stal na krátkou dobu kostelem luteránským, avšak po bělohorské porážce stavovského povstání byl zase vrácen katolíkům. V průběhu 17. stol. se stal kostelem filiálním a od r. 1721 dodnes přísluší k farnosti ve Vápně. Kostel r. 1699 vyhořel a r. 1703 byl prakticky nově postaven v barokním slohu. Přitom bylo zachováno gotické obvodové zdivo presbytáře. Upravován byl ještě koncem 18. stol. Současná stavba je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem, se sakristií po severní straně a předsíňkou na straně západní. Průčelí je završeno trojbokým volutovým štítem. Dispozičně kostel připomíná farní kostel v sousedním Vápně. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové klenby a výsečemi závěru, sakristie pak valenou klenbou. Triumfální oblouk je půlkruhový. Vnitřní zařízení je vesměs barokní z doby nové výstavby v letech 1703-1707. Hlavní oltář je portálový se sochami a soudobým obrazem sv. Jiljí. Boční oltář s obrazem Kalvárie nese český nápis o zbudování r. 1707. Boční oltář sv. Maří Magdaleny je kromě obrazu světice vyzdoben přeřezanou soškou Panny Marie snad ze 16. stol. Oprava fasády kostela proběhla v r. 1967. V r. 1970 následovaly opravy oltářů, na nichž pracovali akademičtí sochaři a restaurátoři Stádník a Duchek z Prahy. V r. 1974 byla generálně opravena věžička (sanktusník). Přitom byly vyměněny ztrouchnivělé trámy a provedeno celé oplechování. Poslední velká oprava se konala v r. 1985, kdy byla přeložena střešní krytina a opravena fasáda na západní straně. Oprava se uskutečnila z iniciativy tehdejšího faráře, který zajistil na přelomu let 1992-1993 též generální opravu varhan, které v r. 1855 postavil Josef Ignác Welzel (1778-1864), varhanář působící v Králíkách. Kostel sv. Jiljí je filiální ve farnosti Vápno, která je v současnosti administrována ex currendo farností Lázně Bohdaneč. Bohoslužby se v něm konají 1. neděli v měsíci. Kostel je bezvěžový, proto měl vždy samostatně stojící zvonici. Ta je od něj poměrně vzdálena. Dnes stojí na opačné straně silnice ukryta za dětským hřištěm a skupinou stromů na okraji pole. Kdy byla zvonice postavena, není známo, farní kronika však uvádí, že r. 1576 měla dva zvony, jeden 12 q, druhý 5 q těžký. Když byla r. 1828 opravována, byla snížena, neboť předtím byla mnohem vyšší, byla pokryta šindelem a obita prkny. Tento stav trvá dodnes, je tu však již jen jeden zvon z r. 1576. Zvonice byla zásadně opravena ještě v 70. letech 20. stol. Nyní je to hranolová patrová stavba s nízkou stanovou střechou. Konstrukce je štenýřová bez vzpěr a zvonové stolice. Zvon je zavěšen přímo na horním věnci trámů štenýřového hranolu. Povinnost zvonění poledne a klekání přináležela k č. p. 8 a tato tradice trvala až do poloviny 90. let 20. stol., kdy pro špatný zdravotní stav zvoník přestal tuto službu konat. Tento poslední zvoník zemřel v lednu 2008..