
Kostel je neorientovanou jednolodní stavbou, s lodí obdélného půdorysu, s mírně odsazeným, trojboce ukončeným presbytářem. K severní straně presbytáře přiléhá čtyřboká sakristie. Kostel má hranolovou věž představenou v ose vstupního průčelí, hlavní vchod chrání předsíň.
Na věži se zachovaly fragmenty renesančního sgrafitového armování (v prostoru půdy), ostatní fasády jsou hladké. Okna jsou s lomeným záklenkem, v lodi jsou navíc nepravidelně rozmístěná čtvercová okna se segmentovým záklenkem a ve věži menší kruhová okna.
Hlavní vstup do kostela vede valeně zaklenutým podvěžím, loď je plochostropá, sakristie je zaklenuta valeně s výsečemi. V západní části lodi je hluboká dřevěná kruchta.
Hlavní oltář s edikul. retabulem pochází z doby kolem roku 1700, přízední kazatelna je z 3. čtvrtiny 17. století - je zdobená vybíjeným ornamentem a rollwerkem (spirálovitý tvar, napodobující šnečí ulitu), na parapetu s poloplastikami čtyř evangelistů, na jehlanci stříšky se znakem Hoffmannů z Grünbüchlu.
Ve věži je zavěšen zvon s reliéfem Madony s dítětem, s ornament. nápisovým vlysem s letopočtem 1577, který ulil Hans Fux.
století; jistě ale před rokem 1577 (datum na zvonu). V 18. nebo 19. století byla vestavěna hudební kruchta a byla přidána okna v lodi. Roku 1850 byla přistavěna předsíň. Od roku 1958 patří kostel (vč. ohradní zdi) mezi chráněné památky ČR..