
Ves Vlkov je doložena v polovině 14. stol. a v té době tu již stál i kostel. V r. 1950 byla tehdejší obec Vlkov, ležící poblíž Městce Králové, přejmenována na Vlkov nad Lesy pro rozlišení od obce Vlkov, ležící poblíž Poděbrad rovněž v tehdejším okrese Poděbrady, která byla přejmenována na Vlkov pod Oškobrhem. V současnosti tu žije asi 120 lidí, bez chalupářů asi 70. Vlkov nad Lesy je místní částí obce Běrunice a leží na vedlejší silničce spojující osadu Nový, nyní část Městce Králové, na silnici II/324 s Lužcem nad Cidlinou. Vlkov se nachází na návrší skutečně mezi lesními komplexy na hranici Středočeského a Královéhradeckého kraje. Jde však o oblast bez turisticky značených tras.
Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele stojí na hřbitově téměř v nejvyšším bodě vsi.
Stával zde dvůr Vlka (Vlkóv dvór), což bylo ve staročeštině oblíbené mužské vlastní jméno. Pravděpodobně zde stávala i tvrz, čemuž nasvědčují nálezy ze štěrkovny, ale určitě tu stál kostel. Původní kostel lze rámcově datovat do první poloviny 14. století, i když podle některých archaických rysů může mít i starší původ. Kostel s gotickým jádrem a věží byl zbarokizován v 18. století, v r. 1857 byl rozšířen o boční lodi a upraven novogoticky. Na přestavbu věže bylo zaplaceno 600 zlatých z jmění kostela, předtím je doložena jen menší oprava r. 1768 ve výši 100 zlatých. Stavební vývoj kostela lze vyčíst na půdě. Zdi jsou vyzděny z pečlivě lícované vrstevnaté opuky a zdivo má téměř románský ráz. Vrchol klenby presbytáře je podstatně níže než strop lodi a svým profilem odpovídá dochovanému původnímu triumfálnímu oblouku výrazně archaického tvaru mírně stlačeného klobouku, který je vyzděn z velkých pravidelných pískovcových kvádrů. Klenba je zřejmě původní, neboť ve zcela kompaktním režném opukovém zdivu nad ní se nezachovaly žádné stopy po klenbě nebo trámovém stropu. Trojboce uzavřený presbytář s valenou klenbou má stejnou výšku jako hlavní loď, která byla v r. 1857 rozšířena o dvě úzké a nízké boční lodi s valbovými střechami. Hlavní loď byla a stále je plochostropá. K presbytáři na severní straně přiléhá sakristie. Západní straně kostela dominuje mohutná, částečně vtažená gotická hranolová věž o síle zdí půldruhého metru vyzděná z vrstevnaté lícované opuky. Věž je mimo zvonového patra armována v nárožích novogoticky upravenými pískovcovými kvádry. Ve druhém patře věže s kulatými novogotickými okny je v opukových zdech druhotná příměs cihel. Třetí zvonové patro je vyzděno z opuky, jen špalety úzkých a vysokých novogotických oken jsou včetně parapetní části z cihel. Vstup do věže je schodišťovým přístavkem při její severní straně. Z prvního patra věže vede půlkruhem zaklenutý vstup na kruchtu. Ve věži visí zvony z let 1651 a 1724. Hlavní oltář je rokokový z konce 18. stol., obraz sv. Jana Křtitele na něm zhotovil malíř Josef Mrňák (1795-1867) v r. 1853. Z konce 18. stol. pochází také pozdně barokní soška Zmrtvýchvstání, ostatní zařízení je pseudoslohové. Varhany pro kostel zhotovila r. 1870 pražská firma Stieglitz a Roith. Římskokatolický kostel Narození svatého Jana Křtitele ve Vlkově nad Lesy je nyní filiálním ve farnosti při děkanství Nový Bydžov. Pravidelné bohoslužby se tu však nekonají. Od 17. února 2014 je chráněn jako kulturní památka ČR.