kostel sv. Matouše se zvonicí

První písemná zpráva o vsi Záhornice pochází z r. 1225 ve spojitosti se směnným obchodem krále Přemysla Otakara I. Další zmínky jsou ze 14. století, kdy ji měli v držení kartuziáni z kláštera v Poděbradech. Po husitských válkách se ves stávala střídavě součástí různých sousedních panství. Před vánocemi v r. 1836 vypukl velký požár a téměř celou ves zničil. Další velký oheň pohltil 28 stavení 17. června 1899. Dominantu obce tvoří gotický, později barokně upravený kostel sv. Matouše, který stojí v místech původního kostela zmiňovaného již v r. 1357 a v sousedství bývalého panského dvora. Vedle kostela je empírová zvonice z r. 1840. V obci se dále dochovalo několik polabských chalup s roubeným štítem. Záhornice se rozkládá v mělké dolině na březích Záhornického potoka 5 km severně od Městce Králové. Od její polohy mezi kopci, lidově horami, se pravděpodobně odvozuje její název, neboť pro ostatní okolní obce byla skryta za horami. K Záhornici katastrálně patří ještě osada Poušť vzdálená 2 km západním směrem, rozkládající se na břehu Jakubského rybníka a obklopená lesy. Obcí, která má asi 300 obyvatel, prochází silnice III. třídy východně od silnice I/32 u Dymokur do Kněžic na silnici II/328. Železnice je značně vzdálená; zastávky Činěves nebo Městec Králové na regionální trati 062 z Křince do Chlumce nad Cidlinou jsou od obce shodně asi 6 km.