
Tvrziště, částečně narušené mladšími úpravami terénu, leží těsně u silnice, v hustém porostu pod svahem Báňského kopce, jen několik desítek metrů severozápadně od nově opravené vily v místech bývalého dvora. Vrcholová plošina ve tvaru podkovy má rozměry asi 26 x 19 m a je dodnes ze tří stran chráněna výrazným příkopem, doplněným na jižní a východní straně značně zarostlým vnějším valem. Povrch plošiny je srovnaný a nejsou zde patrné žádné zbytky zástavby. Bezprostřední okolí tvrziště, především prostor příkopů a valů, je velmi zarostlý nízkými keři, které ztěžují orientaci, a celá lokalita je díky tomu málo přehledná.
Písemné prameny přinášejí první zmínku o vsi v přídomku vladyky Haldy z Báně, který je doložen roku 1391. Z jeho příbuzných se dále na počátku 15. století uvádějí Jan a Ješek. Od r. 1497 vlastnili zboží i s tvrzí (tehdy poprvé výslovně doloženou) Baderští z Újezda; nejprve Hynek a v l. 1519-1560 jeho syn Jiřík, který si dal r. 1551 do zemských desek zapsat již jen „Báň tvrz pustou, dvůr a ves“. Celé toto zboží bylo poté r. 1584 připojeno k chlumeckému panství a když někdy v průběhu následujícího století zanikla i ves, upomíná dnes na původní místo jen nově opravená samota v místech zbořeného hospodářského dvora, proti němuž přes dnešní silnici tvrz stávala.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let