Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.
Hlavní obrázek místa
Tvrziště se zbytky příkopu (v popředí)
© Filip Matoušek 01/2007
Zbytky tvrze zvané Stará Báň či pouze Báně se nacházejí při silnici č. 328 mezi Žehuní a Dlouhopolskem, asi 12 km východně od Poděbrad. Lokalita leží v těsné blízkosti silnice, na protější straně (severozápadně) od nově opraveného dvora, v mapách nejčastěji označovaného rovněž jako Stará Báň. Díky erozi i mladším zásahům je ovšem tvrziště poměrně nevýrazné a jeho okolí je navíc hustě zarostlé, takže jej lze především v létě minout naprosto bez povšimnutí.
Filip Matoušek, 17.1. 2007
popis

Tvrziště, částečně narušené mladšími úpravami terénu, leží těsně u silnice, v hustém porostu pod svahem Báňského kopce, jen několik desítek metrů severozápadně od nově opravené vily v místech bývalého dvora. Vrcholová plošina ve tvaru podkovy má rozměry asi 26 x 19 m a je dodnes ze tří stran chráněna výrazným příkopem, doplněným na jižní a východní straně značně zarostlým vnějším valem. Povrch plošiny je srovnaný a nejsou zde patrné žádné zbytky zástavby. Bezprostřední okolí tvrziště, především prostor příkopů a valů, je velmi zarostlý nízkými keři, které ztěžují orientaci, a celá lokalita je díky tomu málo přehledná.

© Z. Fišera (Encyklopedie českých tvrzí, III: díl, ARGO 2005), 17.1. 2007

historie

Historie tvrze a vsi

Písemné prameny přinášejí první zmínku o vsi v přídomku vladyky Haldy z Báně, který je doložen roku 1391. Z jeho příbuzných se dále na počátku 15. století uvádějí Jan a Ješek. Od r. 1497 vlastnili zboží i s tvrzí (tehdy poprvé výslovně doloženou) Baderští z Újezda; nejprve Hynek a v l. 1519-1560 jeho syn Jiřík, který si dal r. 1551 do zemských desek zapsat již jen „Báň tvrz pustou, dvůr a ves“. Celé toto zboží bylo poté r. 1584 připojeno k chlumeckému panství a když někdy v průběhu následujícího století zanikla i ves, upomíná dnes na původní místo jen nově opravená samota v místech zbořeného hospodářského dvora, proti němuž přes dnešní silnici tvrz stávala.

© Z. Fišera (Encyklopedie českých tvrzí, III: díl, ARGO 2005), 17.1. 2007

Komentáře

Středočeský kraj,  Nymburk  (NB),

Místa v okolí

 Mastnice
 Choťovice
 fara
 kostnice
 kostel sv. Gotharda
 Bolice
 Korce
 panský dvůr
 kostel sv. Ondřeje
 židovský hřbitov
 kostel sv. Havla
 synagoga
 kostel sv. Markéty
 evangelický kostel
 kostel sv. Prokopa
 evangelický kostel
 kostel sv. Martina
 Vlkov nad Lesy
 kostel sv. Vojtěcha
 evangelický kostel
 Libice nad Cidlinou
 kostel sv. Václava
 Býchory
 kostel sv. Vavřince
 Hradišťko
 Býchory
 Býchory
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Havla
 Karlova Koruna
 Dymokury
 Kozelkova vila
 kostel sv. Voršily
 loretánská kaple
 vodárenská věž
 Chlumec nad Cidlinou
 Žižkův pramen
 Oldříš
 pomník J. E. Purkyně
 pramen Trnka
 děkanství
 socha sv. Václava
 Svatojánský pramen
 Riegrův pramen
 Předhradí
 špitál Kunhuta
 květinové hodiny
 zdymadlo Poděbrady
 Bülowův pramen
 Eliščin pramen
 kamenná kašna
 Obereignerova vila
 vila Kouřimka
 stará radnice
 Zámecký pramen
 mariánský sloup
 Konárovice
 Poděbrady
 Nová radnice
 inundanční most
 gloriet
 Týnec nad Labem
 Kolo
 radnice
 hřbitov
 Krňovice
 Kojice
 Hlušice
 Luková
 zvonička
 dub červený
 kostel sv. Prokopa
 mariánský sloup
 kostel sv. Prokopa
 Podskalský mlýn
 starý most
 Práchovna
 Mlékosrby
 radnice
 Kolín
 mariánský sloup
 dům č. p. 46
 kostel Všech svatých
 Sekeřice
 Regionální muzeum
 kostel sv. Václava
 synagoga
 pomník Janu Malátovi
 Sekeřice
 kostel sv. Prokopa
 Husův sbor a pomník
 Vodárenská věž
 ZOO Chleby
 kostel sv. Jiljí
 Bedřichova vyhlídka
 Husův sbor
 evangelický kostel
 Křinec
 kostel sv. Vavřince
 radnice
 Kuncberk
 Nový Bydžov
 synagoga
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Kříže
 evangelický kostel
 evangelický kostel
 Sloupno
 Zlaté Slunce
 Křečhoř
 kostel sv. Václava
 venkovská usedlost
 evangelický kostel
 kostel sv. Stanislava
 Smidary
Základní informace místa
ID místa: 4899
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.1.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama