Jičíněves

V roce 1360 se poprvé zmiňuje ves Jičíněves, a to v přídomku svého majitele Diviše z Jičíněvsi. Od roku 1403 se uvádí jako majitel Otík z Labouně a z Dřevěnice, roku 1436 se zde uvádí Václav Haléř z Jičíněvsi. V roce 1540 kupuje Jičíněves od opatrovnice nezletilého Viléma Otmara z Holohlav, Barbora z Boskovic (manželka Jiříka z Valdštejna a na Bradlci). Po Barboře z Boskovic dědí Jičíněves její vnuk Jan mladší z Valdštejna, který zde mezi roky 1571–1574 sídlí a pravděpodobně je zároveň stavebníkem tvrze. Počátkem třicetileté války připojuje Albrecht z Valdštejna Jičíněves k velišskému panství, které po jeho smrti přechází na rod Šliků. Kolem roku 1670 je Jičíněves prodána Zumsandovi ze Sandbergu hrabětem Františkem Arnoštem Šlikem s podmínkou předkupního práva, které je využito synem Františka Arnošta, Františkem Josefem Šlikem v roce 1686, Jičíněves je koupena zpět od Jana Jindřicha Zumsanda a znovu připojena k panství Veliš. V letech 1715–1717 byl vystavěn nedaleko zámek a tvrz dál sloužila jako ubytování úředníků velkostatku, dále zde byly byty zaměstnanců státního statku. Dnes je opuštěná a chátrá.