
Lužec jako ves je doložen od r. 1325. Nynější obec má přes 500 obyvatel. Přestože pro upřesnění polohy mezi dalšími stejnojmennými lokalitami používá přídomek "nad Cidlinou", obcí protéká pouze Lužecký potok, vlastní řeka Cidlina teče ve vzdálenosti asi 5 km východně. Lužec leží jihozápadně od Nového Bydžova na vedlejší silnici spojující Skochovice na silnici II/324 a Nepolisy na silnici II/327.
Kostel sv. Jiří s dominantní věží se nachází v centru protáhlé obce.
První zmínka o kostelu v Lužci pochází již z r. 1369, ale může být ještě starší. Od svého vzniku byl zasvěcen sv. Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení ještě sv. Vojtěchu. Kostel byl r. 1680 barokně obnoven. V r. 1791 vyhořel, avšak byl opraven. V r. 1853 byla přistavěna průčelní věž, která nahradila starou dřevěnou zvonici gotického typu. V r. 1866 kostel opět zcela vyhořel, nově byl postaven až v r. 1872. Naposled byl zásadně obnovován v letech 1939-1940. Současný kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Interiér je plochostropý. Autorem novorenesančního zařízení interiéru z r. 1876 byl řezbář Josef Stoklasa z Jičína, obraz na hlavním oltáři je dílem malíře Vojáčka z r. 1873. Z vybavení starého kostela se dochovalo jen několik barokních andělíčků a cínová křtitelnice z 18. stol. Varhany pro kostel zhotovila r. 1873 pražská firma Stieglitz a Roith a nahradila tak zničený stroj z r. 1812. Dokladem poslední výrazné obnovy kostela jsou malovaná okna zhotovená podle návrhu malíře Františka Podešvy z r. 1939. Na rameni kříže na vrcholu věže v létě s oblibou vysedávají čápi. Kostel sv. Jiří je kostelem filiálním ve farnosti Nový Bydžov; konají se tu však jen příležitostné bohoslužby a pohřební obřady..