
Jednolodní bezvěžový kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, orientovaným k východu. Po obou stranách lodi k ní přiléhají nižší kaple. Vnější fasáda lodi a presbytáře je v zásadě barokní, s četnými pozůstatky staršího stavu (opěrné pilíře s fiálami). Obě kaple mají dosud původní gotická okna s kružbami. Vstup do kostela kryje novodobá nízká předsíň u západního portálu. V severozápadním rohu lodi je věžovité točité schodiště. V interiéru se uplatňuje nejstarší cihlové zdivo. Loď završuje plochá rákosová klenba, pokrytá freskami Václava Kramolína z roku 1784. Presbytář je zaklenut rovněž rákosovou klenbou s lunetami. V interiéru se kromě bohaté barokní výzdoby uplatňují gotické prvky. Obě kaple jsou zaklenuty gotickými klenbami. Severní (sv. Anny, původně snad mariánská) má klenbu obkročnou, na svornících jsou pravděpodobně erby pánů z Dobrušky, kteří patrně založili zdejší klášter. Jižní kaple sv. Antonína… číst dále
Původně zřejmě ještě pozdně románský kostel (v západní části zachováno cihelné zdivo) byl po roce 1270 rozšířen pro potřeby nově vzniklého kláštera cisterciaček. Ten zanikl roku 1421 při tažení husitů do východních Čech. Koncem 15. století zvýšena dlažba v lodi, roku 1726 barokně upraven (plány signovány "Carl Antoni Reina"), roku 1873 renovován pod vedením A. Schmoranze. Poměrně vzácný případ kostela, který sloužil zároveň pro nevelký konvent (oddělená kaple) i potřeby farního provozu.