Původní gotický kostel doložený r. 1350 nahrazen r. 1726 novou barokní stavbou podle projektu Filipa Spannbruckera. Při úpravách r. 1807 přemístěna sakristie. Vnitřní zařízení novogotické s barokními doplňky. Od r. 2005 kostel filiální ve farnosti-děkanství Kopidlno.
Hlavní obrázek místa
Vršce - kostel sv. Vavřince
© Jiří Špaček, 9/2016
Obec Vršce se rozkládá v jižní části okresu Jičín v úžlabí otevřeném od severu k jihu po obou stranách silnice II/280 Mladá Boleslav–Kopidlno–Smidary a silnice III. třídy od Jičína na Labouň a Vršce. Obec leží mimo železniční síť a neprocházejí tudy žádné turistické značky. Průměrná nadmořská výška zastavěné části je 261 m. Vršce mají asi 220 obyvatel a byly staroslovanskou rodovou vsí. Rod zde usazený sousedé nazývali Vršici. První písemná zmínka o obci je z r. 1247, kdy byla lénem křížovníků řádu německého, od 17. století náležela k panství Schliků z Jičíněvse. Kostel sv. Vavřince se nachází na hřbitově při jižním okraji obce.
21.10. 2016
historie

Původní středověký kostel sv. Vavřince je doložen od r. 1350. V r. 1726 byl nahrazen novou barokní stavbou podle plánů Filipa Spannbruckera (1672-1729). Jsou známa i jména polírů Hechenberka a Hitla. Kostel byl upravován r. 1807, kdy byla zároveň přemístěna sakristie. Je to protáhlá stavba na křížovém půdoryse. Na střední rozšířenou část lodi navazuje na východní straně trojboce uzavřený presbytář. Na západní straně se nachází obdélná předsíň s kruchtou v patře, průčelí vrcholí štítem. Střední část lodi je zaklenuta plochou kupolí, presbytář a kruchta valeně. Zařízení kostela je převážně novogotické s barokními doplňky. Hlavní oltář je novogotický z let 1854-1855, obraz na něm signoval r. 1855 Emanuel Rom. Barokní prvky reprezentuje především kazatelna z konce 17. stol., cínová křtitelnice a kostelní lavice přenesené z kláštera paulánů v Nové Pace. Varhany dodal r. 1875 varhanář Karel Vocelka. Kostel sv. Vavřince byl do r.…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: Umělecké památky Čech 4, Academia 1982 a web obce), 21.10. 2016

Půdorys místa

půdorys kostela
© Ivo Kořán: Santini ve východních Čechách (in Umění, roč. XXII, č. 1, Ústav teorie a dějin umění ČSAV, Praha 1974
Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC), Vršce

Místa v okolí

 Češovské valy
 kostel sv. Vojtěcha
 kaple sv. Marka
 palmový skleník
 kostel sv. Václava
 Kopidlno
 sousoší Panny Marie
 stará radnice
 děkanství
 popravčí kámen
 Sekeřice
 Volanice
 Sekeřice
 Jičíněves
 Jičíněves
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Martina
 Údrnice
 Milíčeves
 Vysoké Veselí
 kostel sv. Matouše
 Hlušice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Tuř
 Veliš
 Staré Hrady
 Rožďalovice
 kostel sv. Havla
 Loreta
 Chotělice
 Milkovice
 Vokšice
 pomník Janu Malátovi
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Prokopa
 Dětenice
 Dymokury
 Smidary
 zvonička
 Muzeum piva
 dub červený
 Nadslav
 Staré Smrkovice
 kostel sv. Markéty
 Valdická brána
 kostel sv. Václava
 synagoga
 synagoga
 vodárenská věž
 kostel sv. Jiří
 Kovač
 židovský hřbitov
 Ohnišťany
 kostel sv. Václava
 Čeřov
 Vlkov nad Lesy
 Čeřovka
 evangelický kostel
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Kuncberk
 Ostružno
 Obora
 Křinec
 kostel sv. Jiljí
 Skřivany
 Valdštejnská lodžie
 Sloupno
 Konecchlumí
 Podlesí
 Husův sbor
 kostel sv. Jiljí
 Kamenice
 kostel sv. Vavřince
 radnice
 Křižánky
 Sobčice
 kostel sv. Prokopa
 synagoga
 Bolice
 Nový Bydžov
 venkovská usedlost
 Spařence
 Samšina
 kostel sv. Václava
 zvonice
 židovský hřbitov
 Vlčí Pole
 Lavice
 kostel sv. Jiří
 Dřevěnice
 Mlázovice
 Mokřice
 Choteč
 Luková
 kostel sv. Kateřiny
 Mlékosrby
 Krňovice
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost-děkanství Kopidlno
Hilmarova 85
507 32 Kopidlno
Tel: 603 436 830
http://www.bihk.cz/dieceze/kopidlno
dekanstvi.kopidlno@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 13168
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 21.10.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama