
Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem, čtvercovou sakristií po severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Fasáda je zdobena prvky anglické gotiky. Presbytář je sklenut barokní křížovou klenbou. V jižní stěně je drobná odkládací nika s klenbou ve tvaru konchy. Raně barokní mobiliář kostela je z doby kolem roku 1700, má vysokou uměleckou úroveň.
V letech 1859–64 byl přestavěn pseudogoticky. Autorem této poněkud bizarní, a ve své době i kontroversní úpravy byl architekt Josef Míča, zámecký stavitel Oktaviána Kinského. Regotizace se netýkala interiéru, ten zůstal raně barokní. Kostel získal věž nad západním průčelím a následně byla zbořena stará dřevěná zvonice. Kostel byl znovu vysvěcen 9. července 1864. Kostel ve 20. století značně zchátral, na počátku 21. století byl prohlášen kulturní památkou a díky místní iniciativě začala jeho obnova.