Tvrziště v údolí potoka na S vsi u č. 20, o níž je první zmínka r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.
Tvrziště umístěné v údolí potůčku, který vytéká z rybníku umístěného nedaleko jižně a tvrziště obtéká ze západu. Je tvořeno oválným pahorkem na severovýchodní straně narušeným terénními úpravami. Pahorek je dokola obklopen pravděpodobně původně vodním příkopem, obklopeným na jihu a západě valem, který zanikl na severu při terénních úpravách. Na tvrzišti byly nalezeny zlomky vypálené mazanice, což naznačuje existenci dřevěných konstrukcí, zaniklých požárem.
31.10. 2017
Ves byla rozdělena na několik částí, to potvrzuje i existence terénních pozůstatků dvou panských sídel. První zmínka o vsi je z roku 1386, kdy část patřila Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Dalším majitelem této části byl Myslibor ze Sekeřic, uváděný v letech 1393-1400 a v roce 1407 Mach ze Sekeřic. Jiná část obce byla prodána v roce 1393 Machem z Chotělic Zbyňkovi Mikulášovi z Kněžic. Další část vsi patřila do husitských válek klášteru na Zderaze. Během husitských válek se stává majetkem zakladatelů rodu Voděradských ze Sekeřic, bratrů Jana a Ota. Další zmínka je z roku 1518, kdy Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Sekeřice Vilémovi z Pernštejna. Nelze určit, které tvrze se prodej týkal.
31.10. 2017