židovský hřbitov

Na západní straně rozlehlý hřbitov sousedí se zástavbou, na východní straně je však úzké pole a rozpadající se nízká zídka dovolí nahlédnout dovnitř..

1594. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1621. Hřbitov byl v průběhu let několikrát rozšiřován. Náhrobky jsou většinou barokního a klasicistního typu, poslední předválečný pohřeb se zde konal r. 1938. R. 1942, po odsunu židovských obyvatel, byly některé náhrobky poškozeny při nenávistném vpádu místních obyvatel (další poškozeny skupinou mladíků r. 1958). Po 2. sv. válce nebyla židovská obec znovu obnovena. Po r. 1949 přešel hřbitov do správy Církve čsl. husitské, v současnosti je hřbitov majetkem Federace židovských obcí v Praze. R. 1902 byla na hřbitově umístěna pamětní kamenná deska. R. 2006 byla obnovena tradice pohřbívání na zdejším kostele, když se zde konal pohřeb pana F. Barbera, rousínovského rodáka, který emigroval za války do Anglie a který si přál být pochován se svojí rodinou. Na hřbitově o rozloze 5 964 m2 je přibližně 1 300 náhrobků. Většina náhrobků má podobu stély (stojícího kamenu zapuštěného do země). Jako obřadní místnost sloužil dřevěný sloupový pavilon. Není přesně známo kdy byl postaven, spadl (nebo byl shozen) r. 1961 a nezachovala se žádná jeho část. Do r. 1978 byl také součástí hřbitova hrobnický dům, který se nacházel u vstupu na hřbitov.