
Obec Kněžice na Záhornickém potoce asi s 350 obyvateli je prvně zmiňována r. 1295, kdy je připomínán Zdislav z Kněžic. Ve 14. století tu vznikla tvrz (viz heslo Kněžice), která zanikla po r. 1544. Stávala severně od kostela. Kostel prvně připomínaný r. 1359 vznikl nepochybně v souvislosti s touto tvrzí. Dnes má kostel pozdně barokní podobu a stojí na bývalém hřbitově v centru.
Kněžice leží na křižovatce silnice II/328 z Městce Králové do Jičíněvsi a silnice III. třídy spojující Dymokury a Nový Bydžov. Železnice ani turistické značky v obci nejsou.
Dnešní pozdně barokní kostel vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda (1712-1797). Stavitelem byl nejspíše František Kermer (1710-1786). Kostel je jednolodní obdélná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií při severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Stěny jsou členěny zevně lizénami a uvniř pilastry. Vnitřek je sklenut plackami do pásů. Nástropní malby z r. 1856 zhotovil František Krátký (1830-1913). Pokud jde o vnitřní zařízení, pět oltářů bylo namalováno al fresco patrně Josefem Kramolínem (1730-1802). Obraz na hlavním oltáři z poloviny 18. stol. přemaloval r. 1856 František Krátký, autor nástropní výzdoby. Ten také ve stejné době namaloval některé obrazy na bočních oltářích. Dřevěné součásti, zejména tabernákl hlavního oltáře, kazatelna a křtitelnice pocházejí z doby kolem r. 1780. Varhany z r. 1810 postavil Josef Kučera a r. 1908 je opravil varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Zvolna chátrající kostel stejně jako ohradní zeď bývalého hřbitova jsou od r. 1958 kulturními památkami. Nový hřbitov byl vybudován na východním okraji obce. Kostel sv. Petra a Pavla je dnes filiálním ve farnosti Městec Králové a konají se v něm dvakrát do měsíce sobotní bohoslužby..