© Iva Spurná 17.11.2008
Horní z teplických zámků nepřehlédnete nad hlavní křižovatkou středu města – tam, kde se pod železničním nadjezdem cesty dělí na sever (směr Horní Teplice) a na západ (podél Metuje k Adršpachu). Patrová budova ze samého konce XVI. století od konce I. sv. války slouží jako radnice města. Atypicky umístěný vchodový portál při pravém rohu tvoří hlavní zdobný prvek jinak vcelku strohého západního průčelí obdélné stavby. Před zámkem se nad procházející komunikaci zvedá až na úroveň zmíněného vstupu masivními kamennými bloky obložená plošina, přístupná z obou stran párem schodišť. Čela dvojice sloupků zábradlí zakončených masivní koulí zdobí erb.
Zdobnější Dolní zámek najdete o něco jižněji, ptejte se po domovu důchodců.
Teplice nad Metují je tradičním východiskem do turistických i lezeckých tras Adršpašsko-teplických skal. Na sklonku letních prázdnin se zde tradičně koná Mezinárodní horolezecký filmový festival – zájemcům o klidný průchod skalami tak doporučuji návštěvu v jiný termín (případně velmi brzy ráno, kdy lze například projít Adršpašské skalní město zdarma).
Teplice se poprvé připomínají r. 1362 jako vesnice, která patřila Tasovi z Rýzmburka. Jméno bylo odvozeno od teplých pramenů v okolí. ...Soudobý název Gusweynsdorf byl v r. 1369 nahrazen názvem Wickerivilla podle rytíře Wickmanna, který držel v l. 1362–1372 nedaleký hrad Střmen, k němuž Teplice patřily. Německá zkomolenina tohoto názvu – Weckelsdorf – se udržela jako název Teplice nad Metují do r. 1945. Teplice měly až do r. 1579 stejné majitele jako panství rýzmburské a skalské. Po smrti Hertvíka Žehušického z Nestajova připadly Teplice s Adršpachem a Řešetovou Lhotou Elišce, vdově po Adamovi Bohdaneckém z Hodkova. V r. 1589 se o tento majetek rozdělili její synové tak, že Václav Bohdanecký z Hodkova dostal Teplice nad Metují, Kunše dostal Řešetovou Lhotu a Adamovi Abrahámovi zůstalo zboží adršpašské. Součástí teplického statku byly vesnice Hodkovice, Janovice a Záboř. Tento stav se udržel až do konce feudálního období. R. 1599 dal Václav Bohdanecký z Hodkova v Teplicích postavit jednopatrový renesanční zámek. Budova měla obdélníkový půdorys. Jedinou ozdobou zámku byl polokruhový pískovcový portál vroubený pískovcovými sloupy. Ve vlysu nad portálem bylo vytesáno, že zámek vystavěl Václav Bohdanecký z Hodkova a na Teplicích v r. 1599. Po smrti zakladatele zámku v r. 1614 došlo k rozdělení teplického panství r. 1615 na Dolní a Horní Teplice. Zámek a celé Horní Teplice obdržela jeho dcera Alžběta, provdaná za Jana Petra Dobřenského z Dobřenic. Po její smrti zdědil panství jeho syn z druhého manželství Bohuslav Jaroslav Dobřenský z Dobřenic, který r. 1677 prodal panství Františku Václavovi z Bryslu. Brzy poté koupil Horní Teplice Jan Petr Straka z Nedabylic, který v závěti z r. 1710 určil, aby všechny strakovské statky připadly po vymření rodu nadaci na zřízení a vydržování akademie, určené k výchově dětí zchudlé české šlechty. To se stalo po smrti jeho vnuka Václava Adama Jiřího Straky z Nedabylic, který zemřel v r. 1769 bez potomků. Po dvouletém sporu o dědictví připadly v r. 1771 strakovské statky nadačním účelům. Císař Josef II. zrušil v r. 1782 strakovskou akademii a panství Horní Teplice přiřkl studijnímu fondu pro vydržování škol. V druhé polovině 19. století koupil zámek v Horních Teplicích továrník Bedřich Faltys. V r. 1917 jej prodal s celým velkostatkem Janě Langrové, majitelce textilních závodů v Broumově a v Meziměstí. V pozemkové reformě po první světové válce koupilo zámek z její pozůstalosti město Teplice nad Metují a používalo jej jako radnice. Dnes je v něm sídlo městského úřadu..
|
Přihlášení |
