Renezanční zámek vystavěn r. 1599 Václavem Bohdaneckým z Hodkova. Od 1. světové války slouží jako radnice.
Horní z teplických zámků nepřehlédnete nad hlavní křižovatkou středu města – tam, kde se pod železničním nadjezdem cesty dělí na sever (směr Horní Teplice) a na západ (podél Metuje k Adršpachu). Patrová budova ze samého konce XVI. století od konce I. sv. války slouží jako radnice města. Atypicky umístěný vchodový portál při pravém rohu tvoří hlavní zdobný prvek jinak vcelku strohého západního průčelí obdélné stavby. Před zámkem se nad procházející komunikaci zvedá až na úroveň zmíněného vstupu masivními kamennými bloky obložená plošina, přístupná z obou stran párem schodišť. Čela dvojice sloupků zábradlí zakončených masivní koulí zdobí erb. Zdobnější Dolní zámek najdete o něco jižněji, ptejte se po domovu důchodců. Teplice nad Metují je tradičním východiskem do turistických i lezeckých tras Adršpašsko-teplických skal. Na sklonku letních prázdnin se zde tradičně koná Mezinárodní horolezecký filmový festival – zájemcům o klidný průchod skalami tak doporučuji návštěvu v jiný termín (případně velmi brzy ráno, kdy lze například projít Adršpašské skalní město zdarma).
Mass, Turyna Petr, 1.2. 2004
Teplice se poprvé připomínají r. 1362 jako vesnice, která patřila Tasovi z Rýzmburka. Jméno bylo odvozeno od teplých pramenů v okolí. Soudobý název Gusweynsdorf byl v r. 1369 nahrazen názvem Wickerivilla podle rytíře Wickmanna, který držel v l. 1362–1372 nedaleký hrad Střmen, k němuž Teplice patřily. Německá zkomolenina tohoto názvu – Weckelsdorf – se udržela jako název Teplice nad Metují do r. 1945. Teplice měly až do r. 1579 stejné majitele jako panství rýzmburské a skalské. Po smrti Hertvíka Žehušického z Nestajova připadly Teplice s Adršpachem a Řešetovou Lhotou Elišce, vdově po Adamovi Bohdaneckém z Hodkova. V r. 1589 se o tento majetek rozdělili její synové tak, že Václav Bohdanecký z Hodkova dostal Teplice nad Metují, Kunše dostal Řešetovou Lhotu a Adamovi Abrahámovi zůstalo zboží adršpašské. Součástí teplického statku byly vesnice Hodkovice, Janovice a Záboř. Tento stav se udržel až do konce feudálního…
číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, 26.12. 2005
