klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha

Na místě původní pevnosti byl zbudován klášter s opatským chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Během husitských válek význam Broumova vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl roku 1420 vypálen husity a opat s několika řeholními bratry uprchl do Broumova. Husité také dvakrát obléhali Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo ohromný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku reformace. Např. opat Martin II, zvaný "Korýtko ", proslul svou lakotou. Byl donucen svůj úřad opustit. Novým opatem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic. Za jeho působení došlo ke ostrému sporu s místními protestanty. V ohrožení života se uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel. Potom následovala řada opatů ohromného významu v období katolické reformace po roce 1620. Z nich zmiňme alespoň Tomáše Sartoria (1663-1700) a Otmara Daniela Zinkeho (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestaven v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu. Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhu K L Dientzenhofera a C. Luraga. Významnou kapitolu dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Studovali zde tak významné osobnosti jako byl např. Arnošt s Pardubic, první arcibiskup pražský, kněz Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek nebo Alois Rašín, první československý ministr financí a řada dalších. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939. Ve stejném roce bylo břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. V Broumově (v Sudetách) zůstali řeholníci německého původu. Čeští řeholníci přesídlili na Břevnov. Po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se se svým opatem Dominikem Prokopem v bývalém augustiniánském klášteře v Rohru (diecéze řezenská). V roce 1948 byl učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z Opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga (převor P. John Cherf). V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byla jejich komunita vypovězena z republiky. Od roku 1950 klášter sloužil jako koncentrační tábor pro kněze a řeholníky různých řádů. Byl jedním z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k těmto účelům zřizoval. Je to období, kdy byly kláštery pleněny a drancovány, kněží a řeholníci pronásledováni pro své přesvědčení. Na místo řeholních bratří nastupují později také sestry, které zde žily za nelidských podmínek a musely pracovat v továrnách a v zemědělství. Určité ulehčení přinesl teprve rok 1968, kdy sestry mohly nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, které zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravu. Objekt je v současné době prázdný, ale v budoucnosti by zde měl být zřízen konvent sester benediktinek. Tento počin bude jistě pilířem pro trvalou obnovu duchovního života tohoto překrásného místa a pro záchranu tak výjimečné kulturní památky, jíž klášter bezesporu je.