© Luděk Vláčil 06/2016
Nedaleko česko-polské hranice se v hornaté krajině mezi Broumovem a Wałbrzychem nachází několik zajímavých, ale u nás nepříliš známých zřícenin strážních hradů. Jedním z těchto hradů je i zamek (v Polsku se takto označují zámky i hrady) Radosno stojící v nadmořské výšce 770 metrů v severozápadní části Suchých hor (Góry Suche) severně pod vrchem Suchawa (928 m n. m.). K hradu se nejlépe dostanete z obce Sokołowsko po žluté turistické značce, která vede dál na nejvyšší vrch Suchých hor Waligóru. V nejvýchodnější části obce při turistické stezce nedaleko okraje území zvaného Park Krajobrazowy Sudetów Wałbrzyskich je parkoviště, kde se dá zaparkovat. Dále už pokračujete po již zmíněné žluté turistické značce asi 1,5 km. Bez velkého převýšení půjdete po naučné stezce, ze které odbočíte u infornační cedule k hradu. Dále již cesta stoupá rychleji a těsně před hradem je poměrně strmá.
Hrad Radosno byl zřejmě jedním z mnoha hradů vybudovaných v 2. polovině 13. století za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. ...Surowy) k ochraně jižní hranice Polska. Spolu s hrady Nowy Dwór, Grodno a Rogowiec tvořil obranou linii chránící jižní hranice Polska. Původně měl kamennou věž (bergfrit) o průměru 7,2 metru, kterou obklopovalo dřevěné opevnění. Vchod do věže se nacházel ve výšce 4 metry nad zemí. Později dřevěnou palisádu nahradila kamenná hradba a vzniklo několik zděných budov. Vznikl areál obdélníkového tvaru o rozměrech 17x30 metrů. Naproti bergfritu v severním rohu byla postavena obytná budova a k ní přiléhající bašta o půdorysu 6x6 metrů, která sloužila zároveň i jako brána. Hrad chránil také hradní příkop vytesaný do skály. První zmínka o hradě pochází z roku 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Král hrad následně prodal za 3200 kop pražských grošů Herskowi z Rozdziałowic. V jeho rukou však nebyl dlouho. Podle stanoveného práva v prodejní smlouvě připadl svídnicko-javorskému knížeti Boleslavu II. Malému (Bolko [nebo též Bolesław] II. Mały [Świdnicki]). Po Bolkově smrti se správkyní svídnicko-javorského knížectví stala jeho manželka Anežka Habsburská, která v roce 1369 hrad prodala vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé (Przecław z Pogorzeli), jemuž hrad patřil do jeho smrti v roce 1376. Dalšími známými majiteli hradu byli Gunzel a Nickel von Seidlitz, od roku 1388 Heinrich von Rechenberg a jeho čtyři synové. V roce 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Za husitských válek byl hrad dvakrát obléhán a to v letech 1427 a 1434. Zda byl dobyt, však není známo. Později se zde opět usadili loupeživí rytíři, kteří v okolí loupili do roku 1443, kdy je vyhnalo vratislavské (wrocławské) vojsko. Poté Radosno pustlo až do roku 1466, kdy jej koupili bratři Hans a Nikolas von Schellendorf. Bratři Schellendorfovi však také začali loupit a proto v roce 1497 vratislavské vojsko pod vedením Georga von Steina hrad obsadilo a pobořilo, aby definitivně ukončilo loupení v kraji. Poté již hrad nebyl obnoven. V letech 1995-1996 zde proběhl archeologický výzkum a konzervace zdiva. Dodnes se dochovala 12 metrů vysoká kruhová věž, základy obytné budovy a brány na severozápadní straně hradního areálu..
|
Přihlášení |
