Vstupní průčelí a věž
© Vojtěch Basl, 08/2010
Sbor je stavebně propojen s původní sborovou budovou, ve které jsou v patře umístěny kancelář, sborovna Rady starších, byt faráře a malá ubytovna. V průčelí stavby stojí zvonice. Na kůru chrámu jsou umístěny varhany, které původně sloužily v pražské Lucerně a byly náboženskou obcí CČSH zakoupeny v poválečných letech. Na kůru je také umístěn původní oltářní obraz: Ježíš omývající nohy apoštolům. Kněžiště bylo několikrát upravováno. V původní podobě zde byla dvě vysoká okna. Návštěvníci bohoslužeb si však stěžovali, že je světlo z nich oslňuje, proto byla okna později zazděna. Sbor je tak značně setmělý a musí být přisvětlován umělým světlem. Kněžiště bylo naposledy upravováno v sedmdesátých letech, kdy získalo dřevěný obklad dolní části stěn, plastiku zmrtvýchvstalého Krista a biblické citáty na stěnách.
Náboženská obec Církve československé husitské v Červeném Kostelci vznikla hned na počátku existence této církve, v roce 1920. V nedaleké vsi Horní Radechová byly 6. července (na svátek Mistra Jana Husa) pořádány první bohoslužby. 26. září 1920 byla pak ustanovena náboženská obec a již 13. října zde byl ustanoven první farář, Hynek Z. Široký. Náboženská obec ale neměla vlastní místo pro konání bohoslužeb. Ty se proto konaly nejprve v chalupě pana Šejtra v Horním Kostelci (čp. 167) a později v obecní chlapecké škole (čp. 298). Pro množství návštěvníků bohoslužeb však tato místa nepostačovala, proto na velikonoce L. P. 1921 členové církve svévolně zabrali hřbitovní kapli patřící samozřejmě Římskokatolické církvi. Tento zábor neměl dlouhého trvání, ještě v květnu došlo k rozbrojům přímo před kaplí a spor byl řešen soudně. Kaple byla poté navrácena Římskokatolické církvi. Díky státní dotaci 70 000 Kčs si členové CČS následně zakoupili… číst dále
|
Přihlášení |
