Sousoší bratří Čapků z r. 1969 uzavírá západní stranu náměstí Karla Čapka v Malých Svatoňovicích. Připomíná, že se tu r. 1890 světově proslulý publicista, spisovatel a dramatik Karel Čapek narodil jako nejmladší dítě lázeňského a báňského lékaře.
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice. Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic. Obec má dnes kolem 1500 obyvatel. Většina turistických zajímavostí je soustředěna kolem náměstí Karla Čapka. Tam se nachází i sousoší bratří Čapků.
26.7. 2017
Poblíž kostela Panny Marie Sedmiradostné stojí na upravené travnaté ploše sousoší bratří Čapků. Autorem výtvarného návrhu byl akademický sochař Josef Malejovský. Sbírka na stavbu pomníku byla povolena v září 1966 a v červnu roku 1969 byl pomník odhalen. Sousoší zobrazuje zdejšího rodáka, spisovatele a dramatika Karla Čapka (1890-1938) s konví v ruce a jeho staršího bratra Josefa (1887-1945), literáta a především proslulého malíře. Sochař Josef Malejovský (1914-2003), národní umělec a profesor Vysoké školy umělecko průmyslové, byl pozoruhodnou, i když rozporně hodnocenou postavou. Pocházel z chudé rodiny obuvníka v Holicích. Na naléhání učitele mu bylo umožněno studium na umělecko-průmyslové škole. Silně ho ovlivnil konec 2. světové války, kdy zažil krvavé květnové povstání obyvatel a partyzánů v rodném městě. Dnes je Malejovskému vyčítána přílišná angažovanost pro komunistický režim, protože často zpracovával témata…
číst dále
Jiří Špaček, 26.7. 2017
