V popředí je zájezdni hostinec z Szalejowa Dolného a na kopci stojí větrný mlán z Jablówa
© Luděk Vláčil 08/2024
Slezská horská ves Pstrążna (česky Stroužné nebo Stroužný, německy Straußeney nebo Straußdörfel) leží na polské straně česko-polské hranice v Kladském výběžku na okraji Národního parku Stolové hory (Park Narodowy Gór Stołowych). Dříve byla jednou z vsí tzv. Českého koutku a obývali ji Kladští Češi. Dnes náleží k lázeňskému městu Kudowa-Zdrój (Lázně Chudoba). Vesnička Pstrążna je turisticky atraktivní zejména kvůli malebné krajině s množstvím turistických cest a zdejšímu skanzenu, jenž je otevřen pro veřejnost od 1. května do konce října.V Pstrążné stojí farní kostel Evangelické reformované církve v Polsku z r. 1848 a římskokatolická kaple sv. Jana Pavla II. z r. 2011.
Skanzen seznamující s lidovými stavbami a zvyky obyvatel sudetských pohoří zahrnuje 17 historických objektů. Hlavní stavbou skanzenu je zděná historická kovárna z roku 1856. K nejzajímavějším stavbám skanzenu patří objekt bývalého hostince z počátku 19. ...století, který sem byl přenesen z obce Szalejów Dolny v roce 1985. Dále zde stojí skromnější venkovská chalupa ze Zakrze z přelomu 18. a 19. století, chalupa ze vsi Nowa Łomnica (část obce Bystrzyca Kłodzka) postavená v první polovině 19. století nebo zvonice z obce Gołaczów z počátku 19 století. V horní části skanzenu stojí větrný mlýn Koźlak z Jabłówa..
Ves zřejmě založili čeští osadníci krátce před rokem 1477 a až do roku 1742 náležela k Českému království. Později byla oblast připojena k Prusku a poté k Německé říši a dnes Polsku. ...Na území tzv. Českého koutku, zahrnujícího 11 vsí, žila velká česká menšina, která hovořila kladským nářečím češtiny. Ve Stroužném existovala kromě německé školy až do roku 1866 také škola česká. I přes značnou germanizaci v 19. století uvedlo v roce 1905 ještě 276 obyvatel Stroužného jako svůj jediný mateřský jazyk češtinu. V té době měla obec největší počet obyvatel (820). Byla zde evangelická a katolická škola, několik obchodů, hotel, tři pekárny, tři hostince, dvoje jatka a kovárna. V roce 1984 byl otevřen skanzen (celý název Muzeum Kultury Ludowej Pogórza Sudeckiego), jehož základní stavbou je právě historická kovárna z roku 1856..
|
Přihlášení |
