
Slezská horská ves Pstrążna (česky Stroužné nebo Stroužný, německy Straußeney nebo Straußdörfel) leží na polské straně česko-polské hranice v Kladském výběžku na okraji Národního parku Stolové hory (Park Narodowy Gór Stołowych). Dříve byla jednou z vsí tzv. Českého koutku a obývali ji Kladští Češi. Dnes náleží k lázeňskému městu Kudowa-Zdrój (Lázně Chudoba). Vesnička Pstrążna je turisticky atraktivní zejména kvůli malebné krajině s množstvím turistických cest a zdejšímu skanzenu, jenž je otevřen pro veřejnost od 1. května do konce října.V Pstrążné stojí farní kostel Evangelické reformované církve v Polsku z r. 1848 a římskokatolická kaple sv. Jana Pavla II. z r. 2011.
století, který sem byl přenesen z obce Szalejów Dolny v roce 1985. Dále zde stojí skromnější venkovská chalupa ze Zakrze z přelomu 18. a 19. století, chalupa ze vsi Nowa Łomnica (část obce Bystrzyca Kłodzka) postavená v první polovině 19. století nebo zvonice z obce Gołaczów z počátku 19 století. V horní části skanzenu stojí větrný mlýn Koźlak z Jabłówa..
Na území tzv. Českého koutku, zahrnujícího 11 vsí, žila velká česká menšina, která hovořila kladským nářečím češtiny. Ve Stroužném existovala kromě německé školy až do roku 1866 také škola česká. I přes značnou germanizaci v 19. století uvedlo v roce 1905 ještě 276 obyvatel Stroužného jako svůj jediný mateřský jazyk češtinu. V té době měla obec největší počet obyvatel (820). Byla zde evangelická a katolická škola, několik obchodů, hotel, tři pekárny, tři hostince, dvoje jatka a kovárna. V roce 1984 byl otevřen skanzen (celý název Muzeum Kultury Ludowej Pogórza Sudeckiego), jehož základní stavbou je právě historická kovárna z roku 1856..