Lanškroun

Za Kostků z Postupic v druhé polovině 15. století bylo východní křídlo zbořeného kláštera augustiniánů s kapitulní síní a částí křížové chodby upraveno pro občasný pobyt majitelů (Kostkové drželi Lanškroun od r. 1451) a snad i jako sídlo hospodářského úředníka. Toto kostkové sídlo, které v sobě konzervovalo část klášterní stavby, tvoří západní trakt dnešního zámku. Při kostkovských úpravách byl pravděpodobně odbourán presbytář kapitulní síně. Pro hospodářské příslušenství zámku bylo využito i části západního křídla klášterní stavby v sousedství kostela, dnes však zcela zaniklé. Sídlo Kostků v Lanškrouně se poprvé připomíná v r. 1507 v listině Viléma z Pernštejna, který bylo poručníkem Anny a Markéty Kostkové. Již tehdy bylo nazýváno zámkem. V r. 1507 sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z Pernštejna získali lanšperské panství i s Lanškrounem Pernštejnové. Nejprve zde vládl Vojtěch, po jeho smrti v r. 1534 převzal panství Vojtěchův bratr Jan z Pernštejna. Ten byl nucen pro dluhy v r. 1544 prodat značnou části Lanšperska Petrovi Bohdaneckému z Hodkova, ponechal si pouze Lanškroun s 12 vesnicemi. Zámek se v této době stal i správním centrem tohoto zbytku lanšperského panství. Ale ani Lanškroun Jan z Pernštejna dlouho neudržel a ještě před smrtí (U 1548) ho dal do zástavy Václavovi z Boskovic. Od Václavova nástupce Albrechta Černohorského z Boskovic vyplatil zástavu v r. 1561 syn a dědic Jana z Pernštejna Vratislav z Pernštejna. Když v r. 1564 získal od dědiců Petra Bohdaneckého z Hodkova i Lanšperk, došlo opět ke spojení Lanšperka a Lanškrouna, ale správa celého panství zůstala již v lanškrounském zámku a také v Lanškrouně. Zda došlo za Pernštejnů k přestavbám a rozšiřování starší stavby Kostků z Postupic, není známo. Když v r. 1588 Vratislavův…  číst dále