
Městské opevnění navazovalo na fortifikaci náchodského hradu, pozdějšího zámku. Vybudováno bylo patrně v době, kdy město držel Jan Lucemburský před r. 1325 nebo v následujícím období za Hynka (Haimana) z Dubé. Prvotní opevnění bylo dřevěné, hradba byla následně vybudována na jeho vnitřní straně. Hradba byla vysoká 5 - 8 m a byla završena ochozem. Součástí hradeb bylo 24 bašt a vodní příkop (napájený z Dolního Rybníka na Plhově). Do města se vstupovalo dvěma věžovými branami a dvěma fortnami (brankami). Krajská (Hradecká) brána stávala na jihozápadní straně města, na místě dnešního domu čp. 243. Byla hlavní městskou bránou, postavena současně s městským opevněním ve 14. století. V 2. pol. 16. století byl na věž umístěn městský hlásný. Věž byla přestavěna v l. 1578 - 1579, po požáru města r. 1663 byla brána obnovena, ale ve skromnější podobě. Brána byla snad hranolovou věží (8 x 9,5 m), mírně přestupující před hradby. Měla jedno nebo dvě… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.