
Farní kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní chrám s pravoúhle zakončeným presbytářem, se dvěma sakristiemi a se vstupní předsíní na západní straně. Presbytář a sakristie jsou valeně překlenuty, loď je plochostropá, kruchta dřevěná. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století, obnovený roku 1908. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Gustava Vacka pochází z roku 1864. Ranně barokní dřevěná polychromovaná kazatelna je z konce 17. století. Pod kazatelnou stojí renesanční cínová křtitelnice. Na stěnách kostelní lodě je umístěna moderní křížová cesta, vyřezaná z lipového dřeva, od Jiřího Prouzy z let 1981–1982. Uprostřed kostela je zavěšen velký skleněný lustr. Při venkovní stěně sakristie je umístěn hrob rodiny Nývltů – je zde pochován rychtář Antonín Nývlt Rychetský, vůdce selského povstání v roce 1775.
Původní gotický, ještě dřevený kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn počátkem 14. století. K roku 1350 uváděn jako plebánie, měl svého kněze. Za husitských válek roku 1421 byl kostel vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven opět jako dřevěný. Na zděný barokní byl kostel přestavěn roku 1679 a roku 1768 opravován a tehdy byl vestavěn chór s varhanami. Do dnešní podoby rozšířen v první pol. 19. století. Pod kostelem byla v roce 1854 postavena fara. V letech 1974 – 1975 proběhla generální oprava kostela. Současná podoba kostela je po opravách v letech 1999 – 2002. U vchodu na hřbitov je umístěna socha starozákonního krále Davida. Jedná se o kopii původní barokní sochy z roku 1730 pocházející z dílny Matyáše Brauna. Originál je umístěn v lapidáriu v Jaroměři.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.