
Farní kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní chrám s pravoúhle zakončeným presbytářem, se dvěma sakristiemi a se vstupní předsíní na západní straně. Presbytář a sakristie jsou valeně překlenuty, loď je plochostropá, kruchta dřevěná. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století, obnovený roku 1908. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Gustava Vacka pochází z roku 1864. Ranně barokní dřevěná polychromovaná kazatelna je z konce 17. století. Pod kazatelnou stojí renesanční cínová křtitelnice. Na stěnách kostelní lodě je umístěna moderní křížová cesta, vyřezaná z lipového dřeva, od Jiřího Prouzy z let 1981–1982. Uprostřed kostela je zavěšen velký skleněný lustr. Při venkovní stěně sakristie je umístěn hrob rodiny Nývltů – je zde pochován rychtář Antonín Nývlt Rychetský, vůdce selského povstání v roce 1775.
Původní gotický, ještě dřevený kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn počátkem 14. století. K roku 1350 uváděn jako plebánie, měl svého kněze. Za husitských válek roku 1421 byl kostel vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven opět jako dřevěný. Na zděný barokní byl kostel přestavěn roku 1679 a roku 1768 opravován a tehdy byl vestavěn chór s varhanami. Do dnešní podoby rozšířen v první pol. 19. století. Pod kostelem byla v roce 1854 postavena fara. V letech 1974 – 1975 proběhla generální oprava kostela. Současná podoba kostela je po opravách v letech 1999 – 2002. U vchodu na hřbitov je umístěna socha starozákonního krále Davida. Jedná se o kopii původní barokní sochy z roku 1730 pocházející z dílny Matyáše Brauna. Originál je umístěn v lapidáriu v Jaroměři.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.