
Rtyně v Podkrkonoší je město v severovýchodních Čechách,15 km severozápadně od Náchoda a 20 km jihovýchodně od Trutnova. Rtyně leží při silnici I/14 vedoucí z Trutnova do Náchoda. Ve Rtyni jsou také dvě vlakové zastávky na trati 032 mezi Trutnovem a Jaroměří.
Rtyně byla dějištěm selského povstání v roce 1775, které vedl zdejší rychtář Antonín Nývlt Rychetský.
Rtyně se prvně písemně připomíná v roce 1367. Statut města získala v roce 1978 a v roce 1996 jí byl udělen městský znak a prapor.
Kostel se nachází při výjezdu z města směrem na Červený Kostelec a Náchod. Okolo kostela se rozkládá starý rtyňský hřbitov.
Presbytář a sakristie jsou valeně překlenuty, loď je plochostropá, kruchta dřevěná. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století, obnovený roku 1908. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Gustava Vacka pochází z roku 1864. Ranně barokní dřevěná polychromovaná kazatelna je z konce 17. století. Pod kazatelnou stojí renesanční cínová křtitelnice. Na stěnách kostelní lodě je umístěna moderní křížová cesta, vyřezaná z lipového dřeva, od Jiřího Prouzy z let 1981–1982. Uprostřed kostela je zavěšen velký skleněný lustr. Při venkovní stěně sakristie je umístěn hrob rodiny Nývltů – je zde pochován rychtář Antonín Nývlt Rychetský, vůdce selského povstání v roce 1775..
K roku 1350 uváděn jako plebánie, měl svého kněze. Za husitských válek roku 1421 byl kostel vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven opět jako dřevěný. Na zděný barokní byl kostel přestavěn roku 1679 a roku 1768 opravován a tehdy byl vestavěn chór s varhanami. Do dnešní podoby rozšířen v první pol. 19. století. Pod kostelem byla v roce 1854 postavena fara. V letech 1974 – 1975 proběhla generální oprava kostela. Současná podoba kostela je po opravách v letech 1999 – 2002. U vchodu na hřbitov je umístěna socha starozákonního krále Davida. Jedná se o kopii původní barokní sochy z roku 1730 pocházející z dílny Matyáše Brauna. Originál je umístěn v lapidáriu v Jaroměři..