Kostel sv. Jana Křtitele ve Rtyni v Podkrkonoší
Celkový pohled
© Pavel Vítek 10/2007
Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.
Rtyně v Podkrkonoší je město v severovýchodních Čechách,15 km severozápadně od Náchoda a 20 km jihovýchodně od Trutnova. Rtyně leží při silnici I/14 vedoucí z Trutnova do Náchoda. Ve Rtyni jsou také dvě vlakové zastávky na trati 032 mezi Trutnovem a Jaroměří. Rtyně byla dějištěm selského povstání v roce 1775, které vedl zdejší rychtář Antonín Nývlt Rychetský. Rtyně se prvně písemně připomíná v roce 1367. Statut města získala v roce 1978 a v roce 1996 jí byl udělen městský znak a prapor. Kostel se nachází při výjezdu z města směrem na Červený Kostelec a Náchod. Okolo kostela se rozkládá starý rtyňský hřbitov.
Pavel Vítek, 6.10. 2007
popis
Farní kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní chrám s pravoúhle zakončeným presbytářem, se dvěma sakristiemi a se vstupní předsíní na západní straně. Presbytář a sakristie jsou valeně překlenuty, loď je plochostropá, kruchta dřevěná. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století, obnovený roku 1908. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Gustava Vacka pochází z roku 1864. Ranně barokní dřevěná polychromovaná kazatelna je z konce 17. století. Pod kazatelnou stojí renesanční cínová křtitelnice. Na stěnách kostelní lodě je umístěna moderní křížová cesta, vyřezaná z lipového dřeva, od Jiřího Prouzy z let 1981–1982. Uprostřed kostela je zavěšen velký skleněný lustr. Při venkovní stěně sakristie je umístěn hrob rodiny Nývltů – je zde pochován rychtář Antonín Nývlt Rychetský, vůdce selského povstání v roce 1775.
Pavel Vítek - zdroj - Umělecké památky Čech (P-Š), Academia Praha 1980, 6.10. 2007
historie
Původní gotický, ještě dřevený kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn počátkem 14. století. K roku 1350 uváděn jako plebánie, měl svého kněze. Za husitských válek roku 1421 byl kostel vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven opět jako dřevěný. Na zděný barokní byl kostel přestavěn roku 1679 a roku 1768 opravován a tehdy byl vestavěn chór s varhanami. Do dnešní podoby rozšířen v první pol. 19. století. Pod kostelem byla v roce 1854 postavena fara. V letech 1974 – 1975 proběhla generální oprava kostela. Současná podoba kostela je po opravách v letech 1999 – 2002. U vchodu na hřbitov je umístěna socha starozákonního krále Davida. Jedná se o kopii původní barokní sochy z roku 1730 pocházející z dílny Matyáše Brauna. Originál je umístěn v lapidáriu v Jaroměři.
Pavel Vítek - zdroj - Umělecké památky Čech (P-Š), Academia Praha 1980, 6.10. 2007
