
Ve východní části Suchých hor (Góry Suche), nedaleko česko-polské hranice, se na vrchu Rogowiec (870 m n. m.) nachází pozůstatky stejnojmenného středověkého hradu Rogowiec (česky Hornšperk, něm. Hornsberg). I když zřícenina vypadá poměrně skromně, její zvláštní kouzlo spočívá v poloze. Rogowiec je totiž nejvýše položený hrad v Polsku a nabízí nádherný výhled do krajiny. Vidět je Rybnicki Grzbiet a v dálce vrcholky v okolí Wałbrzychu. K hradu se nejlépe dostanete z vesnice Grzmiąca po žluté turistické cestě. Můžete využít i další turistické cesty s mnoha vyhlídkami a zajímavými místy. Nedaleko se nachází také zříceniny hradů Radosno, Nowy Dwór, Grodno nebo zámeček Friedenstein.
Rozkládal se na ploše asi 700 m² o rozměrech cca 30x20 m. Na západním cípu opevnění stála okrouhlá věž (bergfrit) o průměru asi 10 m se šířkou zdi asi 3,6 metru. Obytná budova zatesaná do skály se nacházela na východní a severovýchodní straně nádvoří. Horní hrad byl chráněn vysokou obrannou zdí o tloušťce asi 2 m. Na úzkém nádvoří se nacházela věž, stáje, hospodářská budova a pokoje posádky. Jižně stála brána vedoucí do tzv. dolního hradu pod skalní stěnou. Prostor byl chráněn hradbou se dvěma věžemi. Přístupová cesta vedla od severu, kde se nacházela vstupní brána..
Na jeho místě byl před koncem 13. století, za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy [1252?–1301]), postaven nový zděný hrad, který spolu s dalšími hrady tvořil obrannou linii chránící jižní hranice Polska. Poprvé se vzpomíná v roce 1292 jako Hornberch Castellanus. Později se zřejmě na čas stal sídlem loupežníků. Někdy v 14. století byl hrad upraven a rozšířen. V roce 1353, za vlády knížete Boleslava II. Malého (Bolko II Mały [1312?–1368]), se český král Karel IV. oženil s Annou Svídnickou (1339-1362), jedinou dědičkou svídnicko-javorského knížectví, čímž hrad začal ztrácet význam hraniční pevnosti. Po Bolkově smrti se na čas správkyní svídnicko-javorského knížectví stala jeho manželka Anežka Habsburská. V letech 1361-1374 byl purkrabím na hradě ustaven Mikołaj Bolcze. V roce 1392, po smrti Anežky Habsburské, celé svídnicko-javorské knížectví připadlo České koruně. Poté se hrad stal soukromým majetkem, protože již zcela ztratil svůj strategický význam. Během husitských válek byl hrad dobyt a zpustošen husity. V následujících letech se stal sídlem loupeživých rytířů, které vyhnalo až wrocławské vojsko. Poté opuštěný hrad koupili Schellendorfové, vlastnící i nedaleký hrad Radosno, kteří však začali také loupit. V roce 1483, na příkaz českého krále Matyáše Korvína, hrad dobylo a pobořilo vojska Georga von Steina. Poté již nebyl obnoven a stal se zdrojem kamene pro okolní obyvatelstvo. Koncem 20. století proběhl archeologický průzkum a konzervace zdiva..