Horní hrad
pohled od berfritu přes nádvoří
© Luděk Vláčil 05/2017
Hrad se skládal z horního a dolního hradu s nádvořími. Horní hrad měl nepravidelný podkovovitý půdorys přizpůsobený terénu. Rozkládal se na ploše asi 700 m² o rozměrech cca 30x20 m. Na západním cípu opevnění stála okrouhlá věž (bergfrit) o průměru asi 10 m se šířkou zdi asi 3,6 metru. Obytná budova zatesaná do skály se nacházela na východní a severovýchodní straně nádvoří. Horní hrad byl chráněn vysokou obrannou zdí o tloušťce asi 2 m. Na úzkém nádvoří se nacházela věž, stáje, hospodářská budova a pokoje posádky. Jižně stála brána vedoucí do tzv. dolního hradu pod skalní stěnou. Prostor byl chráněn hradbou se dvěma věžemi. Přístupová cesta vedla od severu, kde se nacházela vstupní brána.
Původně dřevěné opevnění na vrcholu Rogowiec nechal údajně vybudovat již ve 12. století Boleslav I. Vysoký (Bolesław I. Wysoki [1127-1201]). Na jeho místě byl před koncem 13. století, za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy [1252?–1301]), postaven nový zděný hrad, který spolu s dalšími hrady tvořil obrannou linii chránící jižní hranice Polska. Poprvé se vzpomíná v roce 1292 jako Hornberch Castellanus. Později se zřejmě na čas stal sídlem loupežníků. Někdy v 14. století byl hrad upraven a rozšířen. V roce 1353, za vlády knížete Boleslava II. Malého (Bolko II Mały [1312?–1368]), se český král Karel IV. oženil s Annou Svídnickou (1339-1362), jedinou dědičkou svídnicko-javorského knížectví, čímž hrad začal ztrácet význam hraniční pevnosti. Po Bolkově smrti se na čas správkyní svídnicko-javorského knížectví stala jeho manželka Anežka Habsburská. V letech 1361-1374 byl purkrabím na hradě ustaven Mikołaj Bolcze. V roce… číst dále
|
Přihlášení |
