
Pevnostní město Josefov na levém břehu Metuje před jejím vyústěním do Labe je od r. 1949 součástí sousedního historického města Jaroměř na opačném břehu. Josefovem prochází silnice II/299 od Dvora Králové nad Labem do Třebechovic pod Orebem. Z blízkého nádraží v Jaroměři vycházejí rychlíkové tratě směrem na Liberec, Trutnov a Hradec Králové.
Pozdně barokní pevnost Josefov byla vybudována v letech 1780-1787 na místě vsi Ples, jejíž název na krátký čas převzala. V r. 1793 byla z rozhodnutí císaře Františka II. pojmenována po předčasně zemřelém císaři Josefu II., který byl osobně přítomen položení základního kamene a dohlížel na průběh stavby. Status pevnosti Josefova byl zrušen r. 1888.
Vojenský hřbitov pro pevnost byl založen asi 2 km jihozápadně již na území obce Rasošky.
Josefovský hřbitov vznikl souběžně se stavbou pevnosti v letech 1780-1787. Hřbitov se dnes používá jen výjimečně, a protože na seznam kulturních památek byl zapsán již v roce 1958, dochovala se zde řada hodnotných náhrobků vysokých důstojníků rakouské c.k. armády. Pohřbeni jsou zde i měšťané z Josefova. Připomeňme alespoň velitele josefovské pevnosti c.k. polního podmaršála Maximiliana von Reisinger (1774-1848) nebo c.k. polního podmaršála Heinricha von Aulich (1847-1909). Zajímavá je také společná hrobka důstojníků barona Friedricha von Böck a Rudolfa Werlbectera, kteří tragicky zahynuli při vyjížďce kočárem (1843). Z josefovských měšťanů se sluší připomenout honosnou hrobku velkoobchodníka Josefa Kosteleckého (1836-1915), který byl tehdy nejbohatším podnikatelem v Josefově. Tato hrobka připomíná i jeho dceru Josefínu, která spáchala sebevraždu z nešťastné lásky k chudému důstojníkovi. Josefovská pevnost několikrát ve své historii sloužila jako válečný lazaret, případně zajatecký tábor. Díky tomu na hřbitově nalezli místo posledního odpočinku francouzští vojáci z bitvy národů u Lipska (1813), později byl hřbitov rozšířen severovýchodním směrem za první světové války, kdy zde byli vězněni váleční zajatci z různých zemí. Této části hřbitova vévodí pomník ruských zajatců od sochaře Nikolaje Alexandroviče Suškina; monument vznikl již v roce 1916 se souhlasem c.k. úřadů, přestože Rusko bylo tehdy s rakousko-uherskou monarchií ve válečném stavu. Josefovský pevnostní hřbitov se nachází cca 2 kilometry jižně od centra města, cesta k němu vede ulicí Rudé armády a poté dál silnicí směrem na Smiřice. Vede po ní také naučná stezka Josefov-Smiřice-Chlum 1866, která sleduje stopy prusko-rakouské války roku 1866. Hřbitov má památkovou ochranu od roku 1958, v centrálním registru kulturních památek je ale pod názvem obce Rasošky, v jejímž katastru se nachází..